apx | Články / Sloupky/Blogy | 10.02.2015
Původně jsem chtěla psát o readeru, ale bude to muset počkat, protože mi byla objevena spousta super muziky a mně se s tím nechce čekat do příštího týdne. Navíc hrozí, že za sedm dní už to bude všechno pasé jako kalhoty do zvonu s kapsami na kolenou. Musíte to všechno okamžitě mít!
{psa} Dneska od půlnoci na Radiu 1 laďte Moonshine, kde budu hrát a komentovat spoustu novinek. Side B bude tentokrát vyhrazena zmíněnému nonPaperbacku Reader vol. 2, takže po delší době pustím do vln Wovenhand, dEUS, pAper chAse, Converge, Swans, Two Gallants, Bright Eyes, Interpol, Godflesh, Ulver, Oxbow, Pearl Jam, Refused, Cancer Bats, Neurosis, Oasis. A Blur. A Smashing Pumpkins.
First things first i s pozvánkou. Tak odporně talentovaného hudebníka, jakým je Aidan Baker, abyste pohledali. A do milionu desek, vydaných pod hlavičkou milionu projektů (třeba Nadja) ještě píše poezii, pohoda. Některé jeho instrumentace jsou na mě moc složité, takže ho normálně neposlouchám, ale album Already Drowning je jiné kafe. "A song-cycle inspired by various myths and folktales about female water spirits", dále inspirováno texty mj. Philipa K. Dicka (Dark Haired Girl), Huberta Aquina (Hamlet's Twin) nebo Angely Carter (Bloody Chamber) a v každé ze sedmi skladeb hostuje žena. Třeba Jessica Bailiff (ve skvělé 30 Days/30 Nights), Carla Bozulich, Clara Engel nebo Joanna Kupnicka, což nevím, kdo je, ale má hezké příjmení. A je to celé hrozně, hrozně super. 14. února vystoupí Baker v pražské kavárně Potrvá; nikoli s holkama, ale jako B/B/S, kterýžto projekt sdílí s Belfim a Skodvinem (Svarte Greiner!). Brát, jít!
A ještě báby. Další do řady splitek v diskografii čarodějnice Jarboe přidala Helen Money, což je postarší (sorry!) cellistka z L.A. Alison Chesley. Hrála na deskách Russian Circles a Mono (se kterýma vystupovala i jako support posledního turné, pokud vím), ale já si ji pamatuju jako předskokanku (ale fuj!) Shellac. Bylo to ujetý, ale klamala tehdy tělem. K Jarboe se tahle zdánlivá ujetost hodí, ale není to tak, že by se to nedalo poslouchat: hrajou spíš na křehkost (For My Father), a když se to láme (Wired), zní to trochu jako Swans z půlky 80. let.
A ještě jedna ženská, i když nevím, jestli se mimozemšťanky počítají. Björk vydala novou desku Vulnicura. Sice tam hostuje Antony Hegarty, produkčně se na ní podíleli Haxan Cloak (chyták, týká se to jen tracku Family; podobný model, jako když "Björk hostuje na novém albu Death Grips") a Arca, má krásný latexový přebal a jsou tam sbory a smyčce a tak... Ale pořád se nějak nemůžu zbavit dojmu, že stejné album natočil vloni Thom Yorke a jmenovalo se Tomorrow's Modern Boxes a zas tak super nebylo. Pochopím, jestli vám to nedává smysl.
Dvě épéčka. O Amen Dunes už jsem několikrát psala, Damon McMahon mi připomíná Daniela Johnstona, nevím, jestli je to dobře nebo špatně. Na aktuálním, lo-fi folkovém EP Cowboy Worship má mj. předělávku předělávky Song to the Siren ("a shining cover of This Mortal Coil’s interpretation of the Tim Buckley classic") a je to pěkný! Druhým objevem je zapomenuté EP The Cliff od Pelican. Zpívá tam (Allen Epley)!! A remixuje to Justin Broadrick! Shut up and take my money. Oh wait. Bylo to na dropboxu.
Mark Lanegan se asi nudí, a tak nechal zremixovat poslední desku Phantom Radio. Jmenuje se to A Thousand Miles of Midnight a je to slušný komplementární poslech, a to zejména díky Soulsavers, UNKLE, Gregovi Dullimu a Alainu Johannesovi (klasický Laneganův arzenál, chce se říct). Moji oblíbenou Torn Red Heart remixoval Moby, což je fajn, protože její stopáž je najednou sedm minut. Ale jinak, Moby?
Nová deska Cancer Bats (dřevorubci! už nafurt!) Searching for Zero zní jako deska Cancer Bats. Otvírák jak bič, hymna za hymnou (a jde jim to i v pomalejších, Beelzebub), půl hodiny, díky čau. Důrazně nedoporučuji poslouchat jinak než v dobrých sluchátkách nebo bednách na vyšší maximum. Např. můj kapesní PC z toho dělá devadesátkovou 2D střílečku.
A nakonec, objevila jsem senzační soundtrack. Škoda, že film, který doprovází (Bronson režiséra N. W. Refna z roku 2008), není stejně senzační. Na Bronson OST najdete všechno: Verdi, Puccini, Bruckner, Wagner, Walker Brothers, Glass Candy, New Order i Pet Shop Boys. Film je trochu overkill, ale hrají tam Matt King a Tom Hardy, který vypadá trochu jako Banán, a jak je Refnovým dobrým zvykem, obsahuje několik nezapomenutelných scén. Doporučuji přesto.
Preaching the blues #15 TL;DR
Aidan Baker - Already Drowning / 90%
Jarboe/Helen Money (split) / 75%
Björk - Vulnicura / 60%
Pelican - The Cliff EP / 75%
Amen Dunes - Cowboy Worship EP / 75%
Mark Lanegan - A Thousand Miles of Midnight / 70%
Cancer Bats - Searching for Zero / 75%
Bronson OST / 90%
Michal Pařízek 19.04.2024
Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.