Preaching the Reader

Vydala jsem eBook, Reader vol.2. Poprvé na podzim, pak pod stromeček, chvilku nato v lednu a teď o víkendu jsme v Carton Clanu konečně, echm, dodělali taky grafickou podobu a opravdickou sazbu. Ke stažení via www.axetofall.net. No big deal brekeke, ale přesto je mou milou povinností sešit představit, k čemuž se blog hodí pochopitelně též. Nebude to úplná copy/pasta, jen citace po zásluze.

Nuže, o čem je druhý Reader? "Potkal jsem lidi, ale ve skutečnosti to byly ryby, reagovali jen na otřesy, žádné uši, žádný poslech. Ale cítili to možná ještě lépe než já." Maxův prolog by mohl být důvodem, proč si knížku ve skutečnosti stáhnout, podobný model jako u vol.1, který uvedl bro. Protože co si budeme povídat, na moc nových, originálních textů si zrovna tady nepřijdete. "Čekáte na román? Já taky. Všechno bude."

"Někdy na konci léta 2010 jsem si řekla, že se konečně naučím poslouchat Woven Hand. Ať to tzv. stojí, co to stojí. A že je na to i vhodná doba, protože mi v životě něco chybí. Nějaký blázen. Nějaký psychopat!" Povedlo se. Kapitola 1 reflektuje postupující závislost na Wovenhand, ve zpětném zrcátku celkem zábavný (houby v Holandsku) a zásadní proces, který aktuálně dostál situace, kdy Edwardsovi pořádám koncert. Metameta mého mikrokosmu. Doplňující reportáže z koncertů Unsane a Big Business a Roadburnu 2011 jsou moje nejoblíbenější texty, Converge v dobrém do počtu a rozhovor se Scottem Kellym z Neurosis a následující recenze alba Songs of Townes van Zandt relativně cenné, z hlediska dramaturgie "pouze" vhodné materiály.

Nikdy neomrzí:

Kapitola 2: Ulver, Refused, Baroness, Cancer Bats vs. Two Gallants a Bright Eyes, střepy z časů minulých, a podkapitola o dEUS, kteří mají mnohem výsadnější postavení, než píšu/popisuju v kterémkoliv textu stylem: "Kdyby hrál kdokoliv jinej, jdu se v tomhle počasí rovnou zastřelit." Report z koncertu v Abatonu v roce 2006 je nejstarší, z dnešního pohledu pravěké datace.

Nikdy neomrzí:

Milý deníčku je dostatečným vodítkem pro obsah třetí části a dalo nám zabrat, než jsme srovnali texty tak, aby nebyly jako pěst na oko. Čím jsem starší, tím jsem na slohové úlety citlivější. Na první pohled zvláštní kompilát ironických (Jane's Addiction, Tom Waits), vážných (Oxbow, rozhovor s Corganem, Pearl Jam) textů a vyloženě blogových záznamů (tzv. fanouškovská jednička s Oasis, Sunshine, Smashing Pumpkins) a radostných zážitků (Interpol, Blur). Myslím, že na "radostné zážitky" jsem se specializovala léta.

Nikdy neomrzí:

Vybrané editorialy (ty, které by se s mírnou nadsázkou daly považovat za nadčasové, jelikož frontstage je jinak z povahy nenadčasová, resp. poplatná době psaní) doplňuje ještě text Klíčová slova: Bush, sex, prsa, rakovina, Michal David z bločku axetofall, který zároveň shrnuje, co jsem zač vs. co jsem si myslela, že jsem zač; volně (ne)navazující na rest z minulosti, kapitolu o pAper chAse. Kontroverzní v množství editu, možná.

Nikdy neomrzí:

Ve chvílích, jako je tahle, mám pocit, že má cenu (přímo úměrnou zvědavosti) si to přečíst, haha! Zároveň je potřeba respektovat potřebu současna, takže místo TL;DR tentokrát pozvánky.

(1) Ve středu (zítra, 18. února) v 19:00 začíná na rádiu StreetCulture debata o hudebních cenách, anketách, soutěžích a podobných formách podpory kapel a hudebníků. Nebude to jen rejpání, a velmi pravděpodobně to nebude jen plácání nesmyslů.

(2) Ve čtvrtek 19. února proběhne v galerii ArtAtak přednáška o subkulturách a životním stylu na téma Tetování. Přednášet budou Jana Apačka Grygarová, autorka kapitoly o tetování v knize Kmeny (to jsem já!), a Tereza PET Tattoos (domovské studio Tribo). Je to v Horních Počernicích a začátek je v 18:00. A jeden spoiler! Na způsob performancí studia Boucherie Moderne mě Tereza bude při přednášení tetovat.

(3) Další díl talkshow Latté Night začíná ve čtvrtek 19. února od 21:00 na StreetCulture a bude o lásce, resp. o mluvení o lásce, resp. o tom, o čem si myslíme, že mluvíme, když mluvíme o lásce; s východiskem citátu Raymonda Carvera It ought to make us feel ashamed when we talk like we know what we’re talking about when we talk about love.