Články / Reporty

Přerušené euforie a noční šamanismy Creepy Teepee

Přerušené euforie a noční šamanismy Creepy Teepee

David Šír | Články / Reporty | 16.07.2015

Nedělní odpoledne startují polští Past. Pochytím poslední dvě písně, které naznačují příjemný, chladivý post-punk. Od začátku stíhám až Tomáše Havlena alias Murder Bear Doug, který pokračuje uvnitř. Je známý jako producent emocionálně popové post-hudby a něco z patosu si udržela i jeho dnešní, abstraktnější elektronika. Set byl ale povedený, zněl masivně a nešel za hranu vkusu.

Slunečné festivalové odpoledne na dvorku ztišil queer folkař Jordaan Mason sprškou bolestných písní, vydrásaných za tvrdých kanadských zim. Tnul do masa; obnažil autentickou bolest, která šla cítit z každého pohybu jeho hlasu (stejně jako třeba ze sebeponižujících růžových šatů). Prý hrál vůbec poprvé na festivalu a nervozita z něho byla cítit. Tím větší odvahu muselo vyžadovat zpívat poslední píseň jen do mikrofonu, bez opory v kytaře.

Hardcoroví nulajednanulanula zaplavili vnitřní stage vlnou násilí, snad možná největší sypačka a hluková smršť festivalu. V přesně opačném duchu následovala futuristická londýnská producentka Et alie, jejíž oblačné beaty roztomilého japonského popu (vytříbeného progresivní londýnskou scénou) nadnášely k pomalému pohybu. Žánrové skoky na Creepy nikoho nešokují, stejně si ale nechávám rakouského hlukaře s vazbící kytarou a těžkými elektro basy Gran po předchozí pohodě utéct, i když show srší energií.

Jde na shoegazu vymyslet ještě něco inovativního? I kdyby ne, Švédové Westkust uchopují žánr dobře, na Creepy hráli s radostí a lehkostí. Naladili publikum na pozitivní vlnu, ve které došlo i na stage diving. Nafukovací prase, kachna, sněhulák a dýně, vystřelovací barevné papírky – Meth Dad sliboval třeskutou párty. Hédonistické beaty ze začátku působily poněkud nuceně, což se začalo brzo obracet, tím větší škoda, že koncert končil přesně o desáté, právě když se lidi nahrnuli tancovat na pódium. Stížnosti na hluk bohužel loni málem připravily Creepy o místo v pivovaru a už v sobotu se po King Khanovi začínala u vchodu stahovat mračna policajtů. Po Meth Dadovi zůstal rozpačitý pocit.

Ten ale okamžitě přehlušila producentka s tibetsko-nepálskými kořeny Aïsha Devi. Rozpustit se ve zvukové matérii nebylo snad nikdy tak jednoduché, mystický zážitek digitálního šamanismu budoucnosti, kterému se šlo jen těžko bránit. Raveová extáze a všeobjímají meditace pro ni znamená to samé. Pronikavé droneové plochy proti surovým beatům, to vše s nezvyklým zpěvem na pozadí; jeden z highlightů festivalu a intenzivní zážitek.

Dracula Lewis pokračoval v podobně transcendentálním duchu, pohanský rituál se spoustou křiku a frenetickou noiseovou taneční elektronikou, následoval Sami s výborným dj setem míchajícím industriální techno a další žánry.

Creepy Teepee pečlivě sleduje trendy a směřuje k budoucnosti. Jak se zdá, tak ta je letos po letech klidu opět politicky vypjatá, zároveň ale futuristicky blyštivá. Program letošního krýpka to rozhodně naznačil, zvlášť při koncertu Holly Herndon jsem měl pocit, že současnost se odehrává právě tady a teď, což ale platilo pro celý festival.

Info

CREEPY TEEPEE 2K15
10. - 12. 7. 2015 2015
bývalý pivovar Lorec, Kutná Hora

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace