Články / Reporty

Přes skleněnou stěnu (Mastodon)

Přes skleněnou stěnu (Mastodon)

Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 27.11.2017

Začít přesně, skončit na čas, být dokonce rychlejší než anoncovaný jízdní řád. Tak nějak by se dal shrnout koncert Mastodon ve vyprodaném Lucerna Music Baru. První support, Russian Circles, dojel na mizerný zvuk a z jejich na deskách barevné prokreslené muziky zbyla jen rytmika (ale dobrá, to se musí nechat). Odezva byla nemastná, neslaná, a to i přesto, že trojice na pódiu do toho dala všechno, obzvláště kytarista Mike Sullivan se mohl rozdat. U Red Fang to bylo o něco lepší, kytary slyšet byly, ale odnesl to zpěv. Nažhavenému a připravenému publiku to však nevadilo, místy se dokonce zdálo, že hodně hlav je tu právě kvůli nim, alespoň reakce byly divočejší než na headlinery.

Mastodon rovněž nebyli zvukově ideální, ale co mělo být slyšet, to slyšet bylo. A dokonce i to, že i přes pověsti, které o Američanech kolují, tentokrát všichni na pódiu zpívali čistě. Instrumentálně není co vytýkat, i složitější věci byly zahrány precizně. Páteř setlistu logicky tvořila poslední deska Emperor of Sand, Mastodon však sáhli aspoň jednou do každé ze svých desek. Prostor tak dostaly složitěji prokomponované skladby z Crack the Skye i přímočarý nářez Mother Puncher z Remission.

Hrálo se bez zbytečných prodlev, mluvení - i bez přídavku. Ten nahradil šestiskladbový závěrečný blok, při kterém se k Mastodon připojil Scott Kelly z Neurosis a s kapelou pěkně projel všechny své hostovačky. Koncert tak dostal příchuť čehosi exkluzivního, jako by Mastodon bilancovali. Sice přijeli pod záštitou nové desky, ale rozprostřeli ji mezi starší skladby. Scott Kelly navíc přinesl auru jakéhosi otce v pozadí, vzoru, který každou desku skupiny posvětil svou přítomností.

fotogalerie z koncertu tady

Mastodon i Kelly byli maximálně soustředění, komunikaci obstarávala hudba. Možná byli dokonce až profesionálně chladní, jako by nedokázali překonat bariéru mezi pódiem a hledištěm, což je zrovna v Lucerna Music Baru poněkud paradoxní. A přitom pod pódiem se děly věci: Pogovalo se už u Red Fang, u Scotta Kellyho došlo i na pokusy o stage diving, sborově se pělo. Ale tak trochu přes skleněnou stěnu, kterou kapela, přes veškerou hudební kvalitu, nedokázala prorazit.

Info

Mastodon + Scott Kelly (us), Red Fang (us), Russian Circles (us)
24. 11. 2017 Lucerna Music Bar, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace