Andrej Pavlovič | Články / Recenze | 16.06.2015
Po dlouhých pěti letech vyjíždí japonská screamo/post-HC partička envy s novým studiovým albem Atheist’s Cornea a posluchače nešetří. Odklání se od shoegazových lyrických pasáží à la Mono a navrací se k tomu, čím si získali srdce fanoušků po celém světě, totiž k emotivnímu ukřičenému post-hardcoru.
První singl Blue Moonlight celek otevírá a dává najevo, že bude orientováno na pořádný nářez. Úvodní tóny sice opět začnou jemně a zasněně hladí po duši, ale po několika taktech se zlomí ve screamo nejhrubšího zrna, jako kdyby kapela vzkazovala: „Tohle bylo předtím. ŠKRT. A teď jdeme jinudy.“ Přesto se rukopis envy nevytratil a je patrný v každé minutě všech osmi tracků: na hardcorově průrazných písních Ignorant Rain and the End of the World nebo již zmíněné Blue Moonlight, na jemnějších a pomalejších Shining Finger a Ticking Time and String nebo naopak na screamovějších An Insignificant Poem či Two Isolated Souls. Ve skvěle vybalancované Footsteps in the Distance je nejvíce cítit esence envy, monumentální epické riffy se prolínají s klidnými postrockovými pasážemi.
Kdo si vzpomene na poslední LP Recitation z roku 2010, které bylo konceptuální (mimo jiné každá z dvanácti písní představovala jeden měsíc v roce), se širokým záběrem a spoustou dalších vlivů, bude možná při poslechu novinky překvapen. Tvoří ji čtyřiačtyřicetiminutové balení čistokrevných envy a spíše než dva vyčnívající singly a spousta průměrných písní je Atheist’s Cornea silné jako celek. Ano, album postrádá opravdu výrazné a silné momenty a vokál Tetsuyi Fukagawy je postaven na dvou polohách – melodickém mluvení a křiku. To je ale záměr.
„Tentokrát jsme byli o něco minimalističtější, aby se deska dala poslouchat opakovaně. Snažili jsme se nesklouznout do hardcoru ani do post-rocku,“ říká Fukagawa. „Doufám, že to nebude trvat dalších pět let do další nahrávky. Kolikrát jsem už uvažoval, unavený z turné nebo bez inspirace k textům, o tom, že skončím. Pak jsem si ale uvědomil, že i po dvaceti letech mám podporu celé kapely,“ dodává.
Atheist’s Cornea vyšla 15. května pro japonský trh a pro zbytek světa je k mání od 10. června. Pro fanoušky envy nutnost, pro ostatní minimálně doporučení.
Envy – Atheist’s Cornea (Temporary Residence, 2015)
www.facebook.com/envyOfficial.jpn
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.