Články / Reporty

Revoluční agitka v psycho-punkovém rytmu (Pussy Riot)

Revoluční agitka v psycho-punkovém rytmu (Pussy Riot)

prof. Neutrino | Články / Reporty | 19.01.2019

"Nejsme hudební skupina, ale politický umělecký kolektiv, jsou mezi námi hudebníci, ale není to naše hlavní zaměření," říká Marija Aljochinová o projektu Pussy Riot Theatre a plně tak vystihuje povahu jejich tvorby. Nejde tu o konkrétní umělecký útvar, ale o sdělení, které by mělo, po vzoru situacionistů, vyburcovat k aktivnímu zájmu o věci veřejné a nepřenechání moci autoritářskému režimu a zájmům oligarchů. Hnutí Pussy Riot pokračuje v anarcho-feministickém aktivizmu, podobně jako třeba ukrajinské sdružení Femen nebo ruský akcionalista Pavlenskij, který se přibil za varlata na Rudém náměstí na protest proti putinovskému režimu.

Promo slibovalo koncertní show s avantgardním divadlem, čekal jsem tedy něco v duchu The Residents. Nakonec proběhlo hudební vystoupení s deklamací (v ruštině) osvědčených antiputinovských a proticírkevních hesel namířených proti porušování svobody slova a shromažďování v Rusku, s čímž mají Pussy Riot hojné zkušenosti. Za zády pak genderově vyrovnané čtveřici běžela textová agitka (v angličtině) s útržky videí z jejich nejznámějších vstoupení, jako bylo to v chrámu Krista Spasitele, po kterém byly tři členky Pussy Riot odsouzeny na dva roky vězení. O tom vydaly i svědectví. Aljochinové loni vyšla kniha Riot Day, podle které se jmenuje i celá tour. Mediálně nejznámější tvář Pussy Riot kolektivu Naděžda Tolokonnikovová, která se primárně soustředí na klipovou tvorbu, pak vydala knihu Jak udělat revoluci. Obě hýří radikální rétorikou a popisem nelidských podmínek v ruském vězení a tamní šikany dozorců, připomínajících sovětské gulagy. I o tom bylo pražské vystoupení.

Avizovaný psycho-punk pak představovalo skloubení punkové energie a elektroniky, občas taneční, občas industriální, se špetkou folklóru. Zazněla i trumpeta, značně deformovaná, a v závěru bicí ostré jako šrapnely. Hudbu jinak zastal laptop, mixážní pult a pady, u nichž se prostřídali dva protagonisté z dua Awott. Na samotný závěr Aljochinová připomněla Jana Palacha a jeho radikální čin. Načasování jejich vystoupení na den asi nebyl čistě náhodný? Revolucionářů není nikdy dost.

Info

Riot Days (ru)
16. 1. 2019 Palác Akropolis, Praha

foto © Honza Průša

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články