Kremace | Články / Reporty | 17.08.2018
Pop-Kultur je projekt, jenž započal před čtyřmi lety s cílem sdružovat umělce a další účastníky hudebního průmyslu, ať už na straně vydavatelství či marketingu. Jedná se o akci, která si už dokázala vybudovat solidní reputaci.
Tu potvrzují workshopy pod vedením Lydie Lunch nebo v minulých letech například Jochena Arbeita z Einstürzende Neubauten či Thomase Jepsena, dramaturga festivalu Roskilde. Kromě sekce Nachwuchs, na níž se je třeba předem přihlásit (letos ze 779 zájemců vybrala porota 250), Pop-Kultur nabízí přednášky a filmová představení. Opravdu velké rozpětí. Pořadatelé se snaží udržet lokálního ducha, zvát umělce, kteří zásadně přetvářejí německou scénu, a přitom se nebojí sáhnout po větších jménech, jejichž popularita stále stoupá.
Hned první adeptkou druhého festivalého dne byla Anna von Hausswolff. Přestože je její zpěv založen na precizní hudební průpravě, nic to neubírá na autenticitě a syrovosti projevu. Nikde žádné zaváhání, von Hausswolff brilantně sázela jednu skladbu za druhou. Důraz na rytmus a um, s jakým dokáže propojovat varhany se zbytkem kapely, obalamutily jednoho každého na místě.
Přestože hrají po celém světě, místní hiphopoví hochštapleři Ace Tee & Kwam.E nepřesvědčili. Dokázala bych si je představit ve stísněném prostoru, kde by ze stropu kapal pot, ale z neustálé snahy navazovat kontakt s publikem by měl jeden kopřivku. To francouzští Agar Agar svým minimal wave diskem strhli pozornost okamžitě, energetický výboj přímo do mozku. A texty oscilující mezi nonsensem a reflexí života v postmoderní době. Tancovalo se neurvale a zcela zaplněný klub Alte Kantine se hýbal v základech. Z pódia nám líbající se sekuriťáci odhalení do půl pasu mávali pomyslně na odchod.
„Very not political correct“ aneb The White Screen, objev objevů. Přišli s mixem gothic, punku a rocku a způsobili nadšení nepopsatelné. Prý se snaží vrátit hédonistický přístup do hudby, a že to z nich sršelo. Živá demonstrace politického protestu, otevřenosti a sexuální energie. Jsou kapely, které se nedají popsat, je třeba je zažít a nechat se zdemolovat.
Pop-Kultur si zakládají na umělcích, kteří oplývají svébytným pódiovým projevem. Prezentace Myrkur je zapamatovatelná lehce, její jedinečnost tkví v absurdní míře kýče, předvídatelnosti a naivitě. Na stagi stojí křehká divoženka mezi třemi pokérovanými metloši. Odpustila bych i ten plytký vizuál, kdyby bylo co poslouchat. Takhle jsem jen rychle popadla kolo a jela s Kulturbrauerei za zády vstříc dalšímu dni...
Pop-Kultur 2018
15. - 17. 8. 2018 Berlín, Německo
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.