Články / Reporty

Slnko Records v záři úplňku

Slnko Records v záři úplňku

Kateřina Pohlová | Články / Reporty | 29.09.2016

Podzimní série koncertů v Jazz Tibet Clubu pokračovala akcí, na které Full Moon představil slovenský hudební label Slnko Records. O žánrově pestrý hudební zážitek se postarala trojice Katarzia, Talent Transport a Jakub Šimanský.

Slnko Records založili před patnácti lety Shina a Dano z tria Longital. Zpočátku malý projekt, původně pouze k vydávání alb vlastní kapely, si postupně vydobyl pověst uznávaného vydavatelství. Label zaměřený na alternativní scénu má dnes pod sebou přes čtyřicet hudebních projektů, mezi nimi jsou kromě Katarzie a Talent Transport třeba Jana Kirshner, Monikino Kino nebo Korben Dallas.

Úterní akci otevřel Jakub Šimanský, v jehož instrumentálních kytarových skladbách se mísí country a staré blues, sem tam prosákne i vliv temnější, tvrdší hudby, kterou se jako bubeník prezentuje ve skupinách Unna nebo dříve Baalzac. Příznivci syrových kytarových tónů určitě nepohrdnou Šimanského debutovým albem, které je k poslechu online.

Slovenská alternativní scéna zažívá období rozkvětu. Katarzia debutem Generácia Y před třemi roky představila „girl folk rap po slovensky“, jak svůj hudební styl zpěvačka označuje, a kritiku i fanoušky písničkářství nadchla křehkými texty, zpověďmi o nejistotách, úzkostech a touhách. A tento měsíc pak vydala desku Agnostika, jejíž intimní atmosféru přivezla i do Jazz Tibetu.

Nové album sice Katarzia nahrála společně se skvělými jazzovými hudebníky, na koncertě ale vystoupila sólo s kytarou. Se skromným úsměvem uvedla první píseň a něžným hlasem začala zpívat o Dunaji. Publikum roztálo. Katarziino charisma by dokázalo obměkčit i největšího drsňáka v temném koutě zakouřeného baru, s nevšední otevřeností předvedla, jak procítěně umí podat své texty - malé filozofické úvahy o životě, vztazích a hodnotách. Vrcholem vystoupení byla píseň Milovať s hudbou, když za doprovodu klavíru jako by skutečně dosáhla vytoužené samoty, jakkoliv jí hltaly upřené zraky publika. Set uzavřela Hodinovým hotelem, který byl postavený více na elektronice a kontrastně tak zakončil linku melancholických melodií.

Na závěr nakopli Jazz Tibet Club jazzoví Talent Transport skladbami z dva roky starého alba 1. Vladislav Slnko Šarišský rozsvítil atmosféru neotřelými improvizacemi na piano za doprovodu Mariána Slávka na bicí a Filipa Hittricha na baskytaru. Jejich temperamentní hudba plná her s rytmy, momentů překvapení a gradací nabila publikum energií, které měl jejich moderní jazz na rozdávání.

Slnko v záři úplňku? Slovenská alternativní scéna toho má na srdci daleko více, ovšem unést emoce byť jediného takového večera nebylo snadné...

Info

Katarzia + Jakub Šimanský + Talent Transport
27. 9. 2016 Jazz Tibet Club, Olomouc

foto © Iveta Křenková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace