Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 06.08.2014
Na návrat některých hudebních formací byste mohli vypsat sázky už ve chvíli, kdy se za nimi zatáhne opona, na druhou stranu existují také nevyzpytatelní vizionáři, kteří se nerozpakují opustit světla reflektorů na dlouhé roky. Ukázkovým případem se stal Jeff Mangum, podivínský frontman Neutral Milk Hotel – přelomová deska In the Aeroplane Over the Sea z roku 1998 se možná výrazně zapsala do historie, vykoupena však byla patnácti lety v ústraní, zpestřenými pouze občasnými kolaboracemi a živými nahrávkami bulharských lidovek. Vymodlený comeback Neutral Milk Hotel přišel jako blesk z čistého nebe, nemluvě o pražské zastávce nezřídka vyprodaného světového turné.
Ještě předtím, než přišla řada na hlavní hvězdy večera, nastoupila na pódium brazilská kytarovka Boogarins. Příjemný indie rock s psychedelickými ozvěnami srážela snadná zaměnitelnost se stovkami podobných uskupení. Troufnu si tvrdit, že více by zaujali nadějní zástupci tuzemské nezávislé scény Strangers in the City nebo písničkář Jéčko. Významné nakopnutí kariéry by bylo jenom pomyslnou třešničkou na dortu. Jak dlouho bude trvat, než se pořadatelé/zahraniční hvězdy uvolí dávat šanci lokálním nadějím?
Už během přestavby pódia atakovala teplota v MeetFactory tropické hodnoty a napětí se dalo krájet. Na první pohled zanedbaně působící Mangum vyvolal jisté obavy, stačilo však pouhé hrábnutí do strun akustické kytary a rázem bylo všechno na svém místě – přirozený songwriterský talent se zkrátka nezapře. Na dřeň oholený minimalismus vháněl do očí slzy dojetí a sborový zpěv nebral konce. Záhy se připojil i zbytek původní sestavy, hořkosladká trubka odrážela veškerou pomíjivost života, hra na pilu připomínala seanci se záhrobím a tahací harmonika nezněla nikdy víc cool - dojem kazily jen razantní punkové bicí. Klíčovým prvkem ovšem zůstal charakteristický procítěný vokál na hranici nervového zhroucení. Elektrizující atmosféru ještě vyšponoval zákaz pořizování audiovizuálních záznamů, kdy návštěvník koncertu konečně nebyl rušen shlukem zářících displejů mobilních telefonů a naplno si vychutnával každičký moment vystoupení.
Dle očekávání se celý set točil kolem nepřekonatelné In the Aeroplane Over the Sea, zazněly všechny nestárnoucí klasiky včetně Two-Headed Boy, The King of Carrot Flowers nebo Oh Comely. Připomenutí se dočkala i debutová deska On Avery Island, byť ani zdaleka nedosahuje takových kvalit - přibližně v polovině vystoupení tak mírně padal řemen. Naštěstí skromně působící kapela šetřila proslovy a pokorně sázela jednu skladbu za druhou v rychlém tempu. Jeff Mangum vyzařoval nadpřirozenou auru blázna určeného ke spasení, dav působil jako v transu a přídavky byly více než povinností – křehká ukolébavka Engine se stala dokonalou tečkou za nezapomenutelným večerem.
Neutral Milk Hotel (usa)
3. 8. 2014, MeetFactory, Praha
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.