Jakub Šíma | Články / Reporty | 23.08.2018
Na Wikipedii lze najít následující definici slova spektákl: „Z lat. spectaculum, jeviště, divadlo – znamená původně podívaná. Užívá se dnes většinou pejorativně pro něco, co se vystavuje na odiv, co je nápadné, efektní a přitažlivé, a přitom předstírané, nepravdivé.“ Jedním dechem nutno dodat, že onen pejorativní akcent platí možná tak mezi sociokulturními mysliteli poloviny dvacátého století (zdravíme Guye Deborda), zatímco pro fanoušky Die Antwoord je ono vystavování se na odiv předností a nejlákavější částí jihoafrického hudebního cirkusu. Příhodný byl tak nejen prostor Výstaviště, kde se v sezóně otáčejí divoce blikající kolotoče, znudění kolotočáři kouří levné cigarety a koutkem úst plivou na zem, ale také outfit řady návštěvníků, kteří vycítili vhodnou příležitost a ve svých šatnících zabrousili do sekce s nejodvážnějšími či nejbizarnějšími kousky, ať už se jedná o zvířecí kombinézy, velké a patřičně blyštivé nálepky na obličej nebo řadu cosplay kostýmů.
Pouťovému koloritu dominovala stage v designu ghetta na okraji Johannesburgu, ghetta, kde je nejdůležitější, kdo má větší řetěz a kdo více křičí, ghetta, kde je rozhodující, kdo je více zef. K vidění tak byly plechové chatrče pokreslené jednoduchými obrazci v duchu estetiky Rogera Ballena, jehož kresby provází Die Antwoord od samého začátku, prádlo povlávající na prověšených prádelních šňůrách a nezbytný satelit na střeše každé z chatrčí.
Do těchto kulis se nejprve vyhoupla jihoafrická diva Moonchild Sanelly. Její účes sestávající z nezvykle tlustých copů obarvených do sytě tyrkysové svítil do dáli, hudebně se jednalo o originální mix původních i zmutovaných vlivů, který by se asi dal nejlépe popsat jako zef dancehall. Chybět nemohl energický hlasový projev, tanečky, při nichž zadní část těla vytrvale opisovala elipsovitou trajektorii, a exotická energie, která celé vystoupení doprovázela.
Náboj cizokrajnosti či jinakosti si uchovalo i vystoupení Die Antwoord. Jeho těžiště však nespočívá v hudbě, jež je do maxima ždímaným recyklátem diska, eurodance a mnoha dalších stylů, ale především v přítomnosti Ninji a Yo-landi, kteří za deset let existence ani o kousek neslevili ze své oddanosti stylu zef. Jejich nezpochybnitelnému charismatu nahrává i fakt, že za dobu společného hraní jako by vůbec nezestárli, zef si to tak ostatně žádá. Na Ninjovi pár vrásek navíc nepoznáte a Yo-landi jen těžko kdy ztratí svou dětskou tvář, jíž dominuje roztomile zabijácký kukuč.
Setlist obsahoval všechny nezbytné hity a k dobru lze přičíst, že postupem času sympaticky gradoval až do přídavkové Enter the Ninja. Tempo naopak rozbíjela intermezza, při nichž oba hlavní aktéři zmizeli ze stage a dvěma doprovodným tanečnicím hrál jen majestátně osvalený DJ Hi-Tek. Yo-landi během těchto pauz obyčejně vyměnila garderobu, sestávající z dlouhé řady až absurdně velkých triček a mikin. Oba protagonisté nešetřili energií a po scéně vytrvale skákali, běhali ze strany na stranu a nechybělo ani Ninjovo obligátní obnažení zadnice. Oči byly ukojeny vrchovatě, na druhé straně chybělo hlubší sdělení, prožitek nebo výrazný hudební výkon, jenž s výjimkou dvou nebo tří Ninjových partů vůbec nepřišel. Kolotoč Die Antwoord vzal všechny návštěvníky na divokou estrádní projížďku, na jejímž konci je vyplivl mírně šokované a pobavené. A jestli kolotočáři Die Antwoord přijedou i za rok, tak to nebude jiné. Je třeba mít na paměti, že pouť je především spektákl.
Die Antwoord (za) + Moonchild Sanelly (za)
20. 8. 2018 Výstaviště, Praha
foto © Romana Kovacsova
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.