Jiří Akka Emaq | Články / Recenze | 01.05.2018
Koncepční deska libereckých Drom se vyjadřuje k ožehavému tématu romského koncentračního tábora v Letech. Nechodí ale kolem horké kaše a rovnou ji posluchači vmete do tváře. Protože tohle je pořád tak horké, jak se to uvařilo a protože doutnající oheň z pecí masových genocid se stále ještě snaží hrstka psychopatů rozdmýchávat.
Nechci polemizovat, nakolik je peklo internace a dehumanizace přenositelné skrze postrockové postupy. Je ovšem důležité, že takováto nahrávka vznikla. Nepřenáší totiž sterilní muzejní zážitek, kurátorsky ošetřený badateli a oprášený obrýlenými archiváři. Je to atmosférické tnutí do (možná až moc) živých kořenů tzv. „obyčejného fašizmu“. Lomcování spokojenými spáči a otevírání očí zaslepených blahobytem.
Drom se na novince s ničím nemažou a prostě to nekompromisně valí, drsná struktura temné riffařiny je protkaná jemnou nití kytarových vyhrávek. Desku otevírá poklidná variace na romskou lidovku Kalo Čiliklóro (Černý ptáček), pak už nastupují jen syrové krajiny beznaděje. Řev místo zpěvu a knoby na maximum navazují na kapely stáje Silver Rocket, jako jsou Děti deště, Fetch nebo Lyssa, odříkávané či samplované mluvené slovo zase na legendární Lvmen či Ravelin 7.
Těžké téma s sebou nese jistou dávku patosu, tu ale vyrovnává silným sdělením. Propadá se vlastní vahou a propaluje se vlastním žá(n)rem skrze podlahu norem na morální dno lidských pohnutek. V době, kdy se opět legitimizuje popírání holokaustu, začínají ze skříní vykukovat antropologicky analyzované kostry nadlidí a usurpovat si právo rozhodovat o osudech „méněcenných“ či „nepřizpůsobivých“ nebo jakkoliv je soudobá propaganda pojmenuje.
Ve světle organizovaných vražd se může zdát, že Bůh není. Že je jen chimérou. Zkusme ale nahradit slovo „Bůh“ slovem „morální kodex“. To je to, co přináší. Tím je v nás. Když popřeme existenci něčeho… čehokoliv, co člověka přesahuje a je nad ním, dláždíme tím jen cestu k absenci morálky, a tím i k bezbřehému animálnímu ničitelskému pudu. Popřeme-li existenci Boha, strháváme tím tu jedinou zástěnu, jež nás dělí od zvířecí nevědomosti.
Drom – Tady bůh není! (s/r, 2018)
bandcamp kapely
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.