Tony | Články / Recenze | 17.04.2015
S novou deskou se nám po třech letech přihlásili protinožci Psycroptic. Nejsou to žádná ořezávátka a u nás jsou docela známí, nejednou tady hráli, v jejich řadách vypomáhal i Zdeněk "GTboy" Šimeček na postu zpěváka při živých vystoupeních. Odešli od velkého vydavatele, nic to však neubralo na jejich kouzlu, spíše dodalo odvahy a tvůrčí volnosti.
Obal alba může naznačit, ubylo temnoty, přibylo červené barvy. Tasmánští čerti přehodili výhybku na vedlejší kolej a přestali přikládat pod kotel, mašina jede stále dál a nemá technické problémy. Ubrali na brutalitě, ale technické zpracování zůstalo. Stroj se představuje v „novém hávu“, se stejnou obsluhou a naléhavostí, zpomalit a ubrat plyn nemusí rovnou znamenat ztrátu směru. Větrem a pískem ošlehané hlasivky vyřvávají s ohromnou naléhavostí, zručné ruce vypouští jeden riff za druhým, kulometná palba nás nechá na chvíli vydechnout, aby se vrátila s větší razancí. Uběhlo čtrnáct let od vydání prvního alba a je to znát, vyhranost a bravura jako poznávací znamení. Nikdo si nic nedokazuje, takhle se dnes dělá technický death metal nabitý progresivitou. Přibyly trashové prvky, odkazy na Slayer a Panteru, nezapomíná se ani na velikány, kteří uctívají zubatou, najdou se i novější jména, za všechny Gojira. Nejde o plagiátorství, nýbrž o inspirace.
Nevzývají démony a neoslavují masové vrahy, nabádají pouze k přemýšlení nad současným světovým děním, není čas otálet, je nutno jednat. Hudební projev není z města Hrajemejednoduše. Rozproudí krev, okysličí mozek a otevře oči, rozhodí změnou tempa v nejméně očekávaný moment, udržují krůček od výbuchu celého těla. Apokalypsa se odkládá.
More destructions not the answer
Why can’t Theky come to their senses
Psycroptic – Psycroptic (Prosthetic Records, 2015)
www.facebook.com/psycroptic
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.