Články / Reporty

Thile & Mehldau: Skvostné, pánové!

Thile & Mehldau: Skvostné, pánové!

Anna Mašátová | Články / Reporty | 06.11.2014

Koncert, od kterého můžete očekávat všechno, nebo nic. Se směsí obav a nadšení asi vstupoval do Lucerny mnohý návštěvník, zdálo se totiž, že Američané Brad Mehldau a Chris Thile toho kromě své muzikantské virtuozity společného moc nemají. Několik styčných bodů bychom však přeci jen našli. Kromě společného labelu Nonesuch si jazzový pianista Mehldau a bluegrassový mandolinista Thile s gustem užívají častých výletů do jiných žánrů.

Ti dva se sešli roku 2011 v newyorské Greenwich Village a od té doby se střetávají čím dál častěji, oba však vylučují, že by společně zamířili i do studia. Pravda, originální repertoár nevznikl, dvojice se rozhodla pro směsku vlastních věcí zkombinovaných s tradičními reely, jazzovými standarty, baladami i popem.

Koncert začala Thileho mandolína – a vlastně hrála prim celý večer. Kdo se bál, že si budou pánové hrát na vlastním písečku, mohl obavy rychle hodit za hlavu. Thile exhiboval v tom nejlepším slova smyslu a nepochybně na sebe pozornost strhával, Mehldau ho však citlivě doprovázel i jemně přitakával. Setlist byl více než rozmanitý, Scarlet Town americké country zpěvačky Gillian Welch, Fast As You Can Fiony Apple, bluegrassovou instrumentálku St. Ann´s Reel, Independence Day Elliotta Smithe, Knives Out od Radiohead, Dexterity Charlieho Parkera či dylanovskou Don’t Think Twice, It’s Alright.

Thile je skvělý zpěvák, který umí zacházet s publikem. Poněkud hejskovské chování a roboticko-kašpárkovské pohyby baví, umí ale i dojmout. Noirový jazzový standard I Cover the Waterfront měl až wainwrightovský feeling, při závěrečné, opět welchovské, Dark Turn of Mind naskakovala husí kůže. Nadšené publikum si vytleskalo dva přídavky. A Struny podzimu si mohou připsat další velké červené plus za jeden z nejlepších koncertů posledních let.

Info

Brad Mehldau & Chris Thile (usa)
3. 11. 2014, Lucerna, Praha
Foto (c) Struny podzimu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace