Články / Reporty

Tradiční putovní joint Dune Rats

Tradiční putovní joint Dune Rats

Nikola Piálková | Články / Reporty | 11.05.2017

Punková atmosféra podzemního klubu, který je od podlahy po strop polepen plakáty, pleskne do očí už cestou ze schodů. České CBGBs. Absence výčepu dotváří squatterskou atmosféru, lahváče, kam se člověk podívá. Aby viděl, co se děje na pódiu, je především vinou nízkého stropu o mnoho složitější. Support v rukou sympatické dvojice Gooch Palms, taktéž z Austrálie. Zpěvák Leroy Macqueen s hlasem charakterní barvy (něco mezi Alexem Kapranosem a Ianem Curtisem) spolu s půvabnou Kat Friend, která vestoje zpívá a bubnuje na nevšední bicí. Žánrově i složením připomínají Subways, jen zvuk zní hlavně díky syrovým bicím mnohem garážověji. Texty i melodie jsou chytlavé, pozitivní, nic jiného se ale od kapel, které se řadí do žánrů jako ‚aussie‘ nebo ‚surf‘ punk, nedá očekávat. Na předkapelu sklízí Gooch Palms abnormální ohlas, poguje se, je narváno.

fotky z koncertu tady

Dune Rats. Zpěvák Danny Beusa vypadá, jako by mu někdo od posledně přifoukl oční bulvy, koulí jimi do publika přímo děsivě. Od prvního songu se na pódium hrnou stagediveři. Texty, které si ještě před rokem v Café V lese broukalo pár jedinců, dnes sborově zpívá celý klub. V průběhu jedné skladby se na pódium vrhne fanoušek a překvapenému Beusovi vlepí pusu. „Where is my boyfriend?“ reaguje o pauze zpěvák a doplní, že je rád za lásku, která mezi Dune Rats a Českou republikou přetrvává. Znějí všechny skladby z nového alba, nejvýraznější ovace sklízí 6 Pack, Scott Green a Braindead, dostane se ale i na staré fláky jako Red Light Green Light, Superman nebo Fuck It! Mezi písněmi se už tradičně exuje pivo z bot a nechává se kolovat obří putovní joint, přičemž se poguje téměř po celé ploše parketu. Když vzduch dosáhne tropického stupně, poskakující publikum brzy vypadá, jako když oblečeného do vody hodí. Podobně na tom jsou i Dune Rats, kteří možná až příliš brzy končí gig skladbou Bullshit. Na pódiu přebývá patnáct lidí, po stropě lezou tři odvážlivci, v rohu někdo zvrací a všude po zemi se válí prázdné lahváče.

Info

Dune Rats (aus) + Gooch Palms (aus)
7. 5. 2017 Strahov 007, Praha

foto © Jakub Václavek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace