Články / Reporty

Trsej! Trsám! Trsy!

Trsej! Trsám! Trsy!

Vadim Petrov, David Čajčík | Články / Reporty | 06.09.2016

Tančím s hvězdami, tančím s pečeným jabkem, tančím na valníku. Trsám – zajedno s klackem a šutrem, zajedno s dubem a vápencem, kousek od Berouna – trsám.

Landart je umění v přírodě, umění mimo galerii, často pozorovatel sám sobě musí určit, kde končí dílo a kde už jde o obyčejný les. Zásah lidské ruky může být těžkopádný a věčný, ale i lehký jako pírko, které odvane vítr a dílo zmizí. Na festivalu Trsy v sobě splynuly landartové instalace a performance se širokou hudební dramaturgií.

Statek ve Lhotce u Berouna se na víkend mění v základnu pro výpravy do přírody, základnu, jejímž velitelem je cit. Pokrmy jsou připravovány s láskou, ale bez módního veganského diktátu. Bulgurový salát vedle buřtů, quiche chutná a nikdo netuší, zda-li obsahuje mrtvolu. Na baru jsou vybrané nápoje, exkluzivní hrušky i skvělé pivo Albrecht. Přednášky se nesou v spíše komorním duchu, ale řečníci kvalitně řeční a publikum dychtivě naslouchá. Na workshopech, přednáškách a procházkách po lese se propojují lidé s přírodou, se sebou i s ostatními a společně se potápějí do přátelské nálady. Instaváženým hipsterstvem z Prahy prochází příslušníci nahé společnosti, ze začátku v rámci performance umělecké, posléze drogové a v závěru hledající zmizelé šaty. Kývající se penis tik tak odpočítává vteřiny do závěrečné singularity – východu slunce. Kapitoly z Kmenů naživo, skvělé subkulturní smetiště.

Vzájemný respekt a tolerance dosahují takové úrovně, že nikomu ani příliš nevadí plovoucí program, ve kterém mnoho slibovaného chybí (styďte se, vystupující, co nepřijeli), a zbylé bylo často až o dvě hodiny posunuto vpřed či vzad. V pátek je stage ve stodole, Oldřich Janota působí příliš utahaně a atmosféru vytvoří až šestičlenné noisové uskupení u laptopů. Večer uzavírá Kuba Krejčí noisovým audiovisuálem, obrazovku počítače zavírá dříve, než dojde ke katarzi.

V sobotu se hudba přesouvá na valník. Nezastřešené stagi dodává pocit objemu borovicový obzor a Kalle to v rurálním prostoru sluší. Navazují bizarní Zabelov Group se svým soundtrackem k artovému filmu, my ale odcházíme na přednášku o krajinných prvcích v počítačových hrách. Landart s IT přesahem. Noc projasní Never Sol: korintský sloup jemného světla propojí smrtelníky s baldachýnem oblohy. Poslední výdechy krásné lehkosti, než se struna zlomí v syrové víření afterparty. Na valníku valí live drumandbassová šestice Hard to Frame a zpěvačce odpovídají pokroucené basy. „Pokračovat bude tady nějakej DJ vzadu,” prohlásí s posledním virblem MC. Než se kapela sklidí, statek se noří do chillu. Nastupuje Aid Kid. Hukot ustává, set startuje zvolna, ambientní hudba do statku, ohně hoří, Jon Hopkins signalizuje těm, jejichž pohledy jsou stále svěží. Zhasnem LEDky, trsáme pod hvězdami.

Festival funguje v symbióze s vesnicí, u ohňů posedává místní radní a hasič, cestou z lesa nám fanoušek lokálních dějin radí vhodnější umístění pro počmáranou svítící panenku. Poslední ráno trojice mužů vyřvává epilog, mlátí se větvemi a ranní publikum v kocovině jen skelně přihlíží. Konec poslední performance, improvizované výpravě a Never Sol v ústrety vychází slunce nad Prahou – sedíme na rozhledně a poslední doušky temnoty dopíjíme za hřejivého rána.

Info

Landart festival TRSY
1. - 4. 9. 2016, Lhotka u Berouna
www.trsy.cz

foto (c) Karel Majer

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace