PLAYER FM

Články / Profily/retro

Profily/retro

Ukončená vzpoura Radiohead

Ukončená vzpoura Radiohead

|

Skvostná syntéza. Poté, co se Radiohead pokusili radikálně odříznout od kytarové melancholie a s dvojčaty Kid A a Amnesiac vpluli do experimentálně elektronických vod, dávají zase zelenou kytarám a velkým melodiím. Pokud jim předtím šlo o únik před masovou popularitou, jejich snaha přišla vniveč. Nejen že je do nebes i nadále vynáší odborníci, ale jejich náročné hudební výzkumnictví kupodivu neodradilo ani většinu fanoušků. Ty, pro které se stali nestravitelnými, nahradili noví. Na Hail to the Thief jako by kapela ukončila vzpouru a smířila se s tím, čím je.

Neznamená to ovšem, že by plody elektronických výbojů zavrhla. Vplétá je do svého kytarového smutnění s jistotou a invencí, jakých by zřejmě bez toho památného vybočení nedosáhla. Část repertoáru (Backdrifts, The Gloaming, Myxomatosis) na chytrých mašinkách přímo stojí a naprosto organicky se s akustickými čísly doplňuje. Některé songy naopak svojí rockovou úderností odkazují dokonce až k nahrávce The Bends a není asi náhoda, že právě písním There, There, Go to Sleep a 2+2=5 se dostalo cti propagovat desku v singlové podobě. Najdeme tu drásavé klavírní balady i roztřesenou syntetickou paranoiu. Radiohead zkrátka mixují to nejlepší, co až doposud vymysleli, a dělají to s bravurou a naléhavostí, která bere dech a případným poznámkám typu "Tohle už tady přece bylo" bere nekompromisně vítr z plachet.

Jestli bylo na přelomových milnících Kid A a Amnesiac něčeho škoda, bylo to příliš spořivé nakládání s jedinečným hlasem Thoma Yorkea. Ten se tu znovu ocitá v centru pozornosti a zpívá tak, že by rozplakal kámen.

Hail to the Thief může někomu připadat jako ústup z dobytých pozic. Ale pro toho, kdo slůvka progrese/stagnace moc neřeší a dá hlavně na bezprostřední zážitek, je album požehnáním. Tohle jsou Radiohead v kostce, která hraje všemi barvami. Hudební nádhera bez hranic.

Info

Radiohead – Hail to the Thief (Parlophone, 2003)
www.radiohead.com

Relevantní články

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Profily/retro

fullmoonstage2017_colours: Xylouris White

fullmoonstage2017_colours: Xylouris White

redakce |
O výjimečnosti koncertů Xylouris White se mluvilo dlouho předtím, než vydali album Goats, mezi velké fanoušky se počítají Nick Cave, Bonnie Prince Billy nebo Michael Gira.
fullmoonstage2017_colours: Ron Gallo

fullmoonstage2017_colours: Ron Gallo

redakce |
„Fun and dark and garage and psychedelic and nice as hell,“ říká o albu respektovaný magazín Noisey. Nezbývá než podepsat. Full Moon Stage oznamuje další jméno pro letošní rok.

xp recenze

Pink - Beautiful Trauma 80% Pink - Beautiful Trauma
Marilyn Manson - Heaven Upside Down 70% Marilyn Manson - Heaven Upside Down
The Rasmus - Dark Matters 70% The Rasmus - Dark Matters
Liam Gallagher - As You Were 70% Liam Gallagher - As You Were
Imodium - Element 80% Imodium - Element
Hurts - Desire 80% Hurts - Desire
Kamasi Washington - Harmony Of Difference 90% Kamasi Washington - Harmony Of Difference
Olympic - 66 nej + 1 80% Olympic - 66 nej + 1

Akce

mfdf (do 29/10)
kino brasil (do 5/11)
next festival (do 25/10)
fotoexpo (do 21/10)
nick cave (do 26/10)