Andrea Bodnárová | Články / Reporty | 22.01.2017
Umčo se dle Roberta Filliou narodilo, když před miliónem let někdo hodil suchou houbu do kýblu s vodou. Pokud jeho výrok budeme považovat za přesný, umčo se letos dožilo přesně 1 000 054 let. Může teda legálně pít alkohol, řídit i souložit na celém světě, což mnohé vysvětluje. 17. leden je mezinárodní oslavou narozenin umča a Brno letos taky přichystalo pořádnou party.
Příchod fashionably late znamenal, že jsme se dostavili přímo do „díry“ a naším úvodním zážitkem bylo stěhování vibrafonu z Collective composition no. 1, kterou představila Lenka Novosedlíková a která byla vysílaná v přímém přenosu na rádiu Vltava. Zato jsme využili možnost shlídnout premiéru skladby Tomáše Vtípila: RADIACE 20161028, na kterou jsme vlastně zapomněli, protože se konala v Besedním domě a ne v Praze a je velmi komplikované se podívat na událost do víc než jedné sekce.
RADIACE 20161028 převedená Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra se sólistou Pasim Mäkeläm je prolínáním rozhlasového vysílání z 28. října a reálných zvukových situací, ve kterých se autor toho dne pohyboval. Komorní soustředěnou atmosféru, kde nikdo nevydá ani hlásku, protože je to přímý přenos, podtrhovala sluchátka hudebníků, dodávající další vrstvu poslechu hudby z rádia z rádia ze sluchátek do rádia. Fuckin‘ meta rádio. Fakt, že sólistovi nebylo vůbec rozumět, nebyl rušivý, protože občas asi skutečně nechceme slyšet ty kecy z rádia. Dramatický konec, dun dun duuuun, oční kontakt a ticho. Rozhlas skončil, jdeme pařit na Krutrock People of the Plastic Universe.
Teda ve skutečnosti Mitternachtmaus a jejich synth tribute. Když je dnes člověku dvacet, chce se mu přestěhovat do Berlína a chodit na technopárty, kde bohužel uslyší mnohem méně chytlavou hudbu, než je tahle. Hluboký zpěv víc než Die Roboter připomíná Rammstein, nutkání trsat v sedu na židli je však stejné jako na koncertu Kraftwerk, kde jsem neměli židle, protože to bylo na Pohodě. Synthpopová duše plesá. Je však škoda, že na bandcampu mají jenom deset skladeb, tenhle temný kompjůtr bych si točila pořád dokola.
Přichází dort! Nedostatečné množství svíček (pravděpodobně kvůli velikosti dortu) je nahrazeno oslavným nápisem, hepy bŕzdej tu jů se nekoná, pouštíme se rovnou do jídla. Dort má oříškovou náplň, balónky na zdech periodicky praskají a ve družné atmosféře se schyluje k afterparty v podobě italského dua Stefana Manconiho a EMANUELEBALIA. Spočívá to v propojování káblů a je to absolutně netaneční, takže všechno je, jak má být. Zvukově to perfektně sedí do ruchu oslavy a vizuálně je to zajímavá podívaná. I když lidi už začínají formovat diskusní kroužky a diváků u stolu není mnoho...
Art’s Birthday 2017 Brno
17. 1. 2016
PRAHA/Fórum pro architekturu a média
Besední dům, sídlo Filharmonie Brno
www.facebook.com/events/1659034644393947
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.