Články / Reporty

V duchu britských ostrovů: Travis O'Neill

Jana Vondrušová | Články / Reporty | 08.10.2014

Je sobotní večer, tak proč sedět doma? Výhled na Prahu a dobrá muzika, kombinace, která nemá chybu. A ani nám nevadí, že se zapadajícím sluncem se venku dělá zima. Dáme si něco na zahřátí a bude fajn. Nevím, kolik z vás zná kapelu Travis O´Neill and His Cardinal Sins. Travis je sice Ir usazený v Praze a jeho hudba nemá s tím, co si představíme pod irskou muzikou, nic společného. Je to country, ale není to country, je to folk, ale není to folk. Něco mezi.

Koncert začal svižnějšími skladbami, v nichž se pomalu ale jistě prosazoval druhým hlasem a výbornou kytarou Guy Bennett, Angličan, který v těchto dnech oslavuje roční pobyt v hlavním městě a kterého byste chtěli slyšet zpívat víc. Roky strávené hraním blues se musí projevit. My Woman na první poslech připomněla Girl from North Country v podání Boba Dylana a Johnnyho Cashe a je fakt, že Travisova tvorba z obou jmenovaných vychází. Představili i novější věci jako Grapes of Luvah nebo Beside You, které nachází odezvu hlavně u ženské části publika. Ať už rychlé nebo pomalé, při jejich poslechu se zastavíte, a když zavřete oči, připadáte si jak na procházce po dublinské Grafton Street.

Na úplný závěr, jako přídavek, došlo na skutečnou klasiku, hit Johnnyho Cashe Folsom Prison Blues, ve kterém se Travis s Guyem střídali u mikrofonu a posluchači měli možnost vychutnat si i Bennettovy pěvecké kvality. Ty můžete plně docenit, když přijdete na některý z jeho sólových recitálů. Neváhejte.

Info

Travis O´Neill and His Cardinal Sins (irl/uk/cze)
27. 9. 2014, A divadlo pokračuje, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace