PLAYER FM

Články / Reporty

Reporty

Vladimír Mišík, člověk soudržný

Vladimír Mišík, člověk soudržný

|

Dávno vyprodaná Malostranská beseda měla být místem, kde se připomenou sedmdesátiny klíčové postavy domácího bigbítu. Těšení limitovaly obavy, aby večer nebyl až příliš narozeninově veselý a tím pádem tradičně rozplizlý a zapomenutelný. Obavy se ukázaly jako liché a bylo to prostě obyčejné v tom nejlepším smyslu slova.

Výkop obstaral u nás domestikovaný Londýňan Jamie Marshall s tříčlenným souborem, dohromady si říkají The Amplified Acoustic Band. Předkapely bývají v lepším případě snesitelné, v naprosté většině jde o trpné čekání na hlavní vystupující. Tohle byla výjimka a čtyřicetiminutový set byl příjemným zážitkem, který dal na chvíli zapomenout, proč sem všichni přišli. Klasické akustické obsazení, výborné, rozpoznatelné písničky, výborná souhra, mile nehvězdné vystupování, překvapení.

Mišíkovo vystoupení bylo standardní, prosté téměř všech narozeninových záležitostí, evidentně na přání oslavence. I tzv. hostů bylo pomálu, přesněji řečeno dva, a to ještě Olina Nejezchlebu za hosta snad ani považovat nejde, takže koncert odpovídal tomu, co kapela na své dylanovsky nekonečné šňůře předvádí takřka dnes a denně. Což v případě Etc… znamená jen a pouze pochvalu. Mišík se už nějakou dobu obejde i bez „náhradních“ zpěváků – má to sice dopad na výběr repertoáru a na některé desítkami let prověřené písničky nedojde, ale o to přesvědčivější takové koncerty jsou. Mišík se vyhýbá výškám a pěvecky „mladistvým“ skladbám a drží se polohy, které je schopen sám dostát. Nejstarší skladbou, která zazněla, byly Jednohubky ze čtyřicetiletého debutu, zbytek večera se pohyboval v polistopadových časech, rozprostřený mezi většinu desek ze tří dekád.

Kapela hraje už léta v nezměněné sestavě a funguje skvěle, co do sehranosti nemá v našich končinách obdoby. Obě elektrické kytary (Skála/Kulich) stavějí na nejlepší rytmice, jakou se můžeme chlubit (Zelenka/Veselý), což doplňuje Vladimír Pavlíček, důstojný nástupce těžko překonatelného Jana Hrubého. Současné koncerty Mišík odzpívává v úctyhodné formě a na první pohled (kromě toho, že Mišík celý koncert prosedí) jsou jeho zdravotní peripetie minulostí. Navíc je na první pohled patrné, že jde o člověka vnitřně soudržného, který vlastně nikdy neuhnul. A to se počítá i v bigbítu.

Pro občasného návštěvníka muselo být zklamáním, kolik písniček, které prostě nejde vynechat, tentokrát nezaznělo, pravidelný návštěvník zase ví, že přesně tak to má být a že takový pocit je největší možnou poklonou. K narozeninám bývá pravidlem přát tomu, kdo se jich dožil, tentokrát popřejme něco sami sobě – ať to Mišíkovi a lidem kolem něj ještě dlouho hraje. Je to radost.

Info

Vladimír Mišíka a Etc...
15. - 16. 3. 2017 Malostranská beseda, Praha

foto © Petra Bothe

Relevantní články

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Reporty

I Wanna Die at 69 (King Dude)

I Wanna Die at 69 (King Dude)

Michal Smrčina |
Dav zhoustl a bylo cítit uvolněnost, kterou frontman s občasným úsměvem či spíše ušklíbnutím šířil. Chvilka s plíživou Leather One, kterou následovaly...

xp recenze

Police - Zenyattà Mondatta 90% Police - Zenyattà Mondatta
Lucie Bílá - Missariel (Deluxe edice 2017) 80% Lucie Bílá - Missariel (Deluxe edice 2017)
Mastodon - Emperor of Sand 80% Mastodon - Emperor of Sand
Aimee Mann - Mental Illness 100% Aimee Mann - Mental Illness
Zrní - Jiskřící 80% Zrní - Jiskřící
Nelly Furtado - The Ride 60% Nelly Furtado - The Ride
Bob Dylan - Triplicate 90% Bob Dylan - Triplicate
Body Count - Bloodlust 80% Body Count - Bloodlust

Akce

kooks_312 (do 5/5)
gadd (do 23/4)
gojira_312 (do 5/5)
menu laboratory (do 7/5)
ahoi (do 11/7)
jazzfest_krall (do 28/2)