Články / Recenze

Vůbec ne náhoda, ale čistý skill - Napalm Death

Vůbec ne náhoda, ale čistý skill - Napalm Death

David Čajčík | Články / Recenze | 29.01.2015

OHODNOŤTE DESKU

Mám oblíbené rčení o hudbě: Britové vždy něco vymyslí a Američani to pak dovedou k dokonalosti. Napalm Death jsou vzoroví – původně čistě britské osazení v osmdesátých letech potáhlo punk za ten správný konec a nynější, už dobrých pár let stabilní americko-britské složení zařídilo zbytek. V nejnovějším filmu Alejandra Iñárritua Birdman je výborná scéna, ve které Michael Keaton v hlavní roli konfrontuje divadelní kritičku New York Times.

Nedokážete věci vidět, dokud jim nedáte nálepku. Pletete si všechny ty divné zvuky ve vaší hlavě se skutečným poznáním. Jen hromada debilních názorů pospojovaná hromadou ještě debilnějších srovnání.

Apex Predator – Easy Meat je patnáctý dlouhohrající zářez, patnáctá příležitost dokázat, že mít diskografii bez kvalitativních výkyvů není umění, už vůbec ne náhoda, ale čistý skill. Žádný dobrý ročník vína, ale s přehledem proměněná šance. Napalm Death ani nepotřebovali moc času na to, aby vyplnili čtyřicet minut bílých míst na mapě extrémní muziky. Jen tři roky od Utilitarian a tentokrát s rozmanitější volbou studií – Anglie, Las Vegas, Hostivař! Čechy dostály své pověsti Grindcore Nation i v tomto ohledu.

Zpěvák Barney se ještě v průběhu nahrávání vyjádřil ke vznikající desce takto: „Najdeme zde dost možná jedny z nejrychlejších, nejpsychotičtějších věcí, co jsme kdy udělali, a na druhé straně i jedny z nejdivnějších, nejtísnivějších i nejdobrodružnějších no-wave skladeb.“ To je hodně nej, které se dají všechny schovat pod nálepku nejrozmanitější. A tou deska doopravdy je. Dnes si už můžeme poslechnout mnoho kapel, které ty či oné prvky Napalm Death posunuly dál ať už progresivitou nebo brutalitou (hned se mi na mysl derou Nails). Ale málokterá z nich přichází na jediném LP s takovou úrovní variability a vyhranosti jako Napalm Death. A to i v širokém rámci jejich diskografie. Přímočarý a chytlavý grindcore Smash a Single Digit na úvod jsem protočil tolikrát, že bych zazpíval i kopák, natož v následné tancovačce Metaphorically Screw You, kde bych přidal virbl. Tu-ta. Zlá a pomalá hymna Dear Slum Landlord... s Virusovým feelingem končí industriálním pochodem, Hierarchies představují metalcorový chorál a kdo vytrvá, může počítat bpm v nejrychlejším songu One-Eyed před závěrečnou pětiminutovou hadí kopulací.

Poprvé jsem viděl Napalm Death na Brutalu, už bylo dost pozdě a nezvládl jsem víc, než být opřený o zvukařův plot. Nevadilo to tehdy a nevadí to ani teď, když poslouchám Apex Predator v MP3, slabý bitrate 192 kbps, pohodlně usazený. Kvalitní produkce dělá svoje a jen zlaté české ručičky za tím nestojí. Skutečné poznání nemá ve skutečnosti od nálepkování moc daleko. Apex Predator – Easy Meat je stoprocentně poslouchatelný náser v jakékoliv situaci, který mimo své vlastní kvality do značné míry předurčuje i kvality alb budoucích. Protože až vydají Napalm Death své šestnácté, sedmnácté, osmnácté album... tak já už nevěřím, že bude jakékoliv z nich průměrné.

Vemte si tu zasranou, zbaběle napsanou recenzi a strčte si jí do vaší vrásčitý, povadlý prdele.

... a hned potom si pořiďte nové Napalm Death.

Info

Napalm Death - Apex Predator – Easy Meat (Century Media Records, 2014)
www.napalmdeath.org

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace