Články / Reporty

Vyčerpání v krajině Amenra

Vyčerpání v krajině Amenra

Tomáš Kaňka | Články / Reporty | 12.11.2017

Druhý listopadový týden, špička hutného post-metalu, plný sál, záštita pražské Alternativy. Jako by se ten loňský příběh opakoval. Legendární klubový festival pro aktuální ročník zvolil obdobou strategii a do programu postavil vedle jazzové improvizace a elektronického experimentu taky zeď z metalových kytar. Loni světelné tanečky s Celeste, letos vizuálně bombastická Amenra. Loni Ponec, letos neméně působivý prostor La fabriky. Dál už bez paralel, koleje se rozjíždí.

Než vykolejíme, nastoupí Kalle, milé táborské duo, které pár dní před pražským koncertem vydalo nástupce dlouhohrajícího debutu. Koncertní set sice načíná klasika My Lost Child, na nové kousky však dochází záhy – u Fear a Stones říkám dobrý, u Shadows spíš ne, ale uvidíme doma. A jinak? Bezva. Bodují triphopové půdorysy, tradičně výtečný přednes Veroniky Buriánkové i postrockově zabarvené gradace kytary Davida Zemana. Nejlíp je pak ve vypjatějších pasážích, kdy Kalle plně využívají specifik velkorysého prostoru a nacházejí balanc mezi intimitou a naléhavostí. Amenra má nač odpovídat.

fotogalerie z koncertu tady

Rychlá přestavba, promítací plocha do polohy připraveno, kapela přichází. Boden je skladba pro začátky a Belgičané to ví – rituální údery skleněných lahví předznamenávají první kytarové ortely. Když se ozvou, není o jejich charakterističnosti pochyb. Amenra. Zemitost sludge/blackových riffů se střetává s vysoko položeným řevem, hutnost s bezútěšností. Zpěvák Colin H. van Eeckhout se sice pořád neotočil, zato na novince přidal několik neřvavých pasážích. Proti experimentu nic nemám, proti laciné plačtivosti ano.

Vévodí práce s intenzitou, hra na vyčkávání a úder. Odtud ona koncertní síla, pověst živé kapely. Jenom to překvapení chybí. Zbytečně se avizuje, volám po změně tempa, marně vyhlížím nový motiv. Přesvědčivá apokalyptická atmosféra a vizuálně sonická uhrančivost svádí k plnému odevzdání, ubíhající čas však nutí zamýšlet se, nakolik je současný koncept Amenry vyčerpán.

Info

Festival Alternativa: Amenra + Kalle
9.11.2017 La Fabrika, Praha

foto © Anna Baštýřová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace