Články / Reporty

wild wild west calling (Shilpa Ray)

wild wild west calling (Shilpa Ray)

Ivana Sváčková | Články / Reporty | 29.10.2017

Shilpa Ray není v českých luzích žádným nováčkem. Jen loni u nás stihla sérii klubových koncertů společně s vystoupením na tasovské Besedě u Bigbítu. Tentokrát přijela do brněnského Kabinetu Múz, který se po letní odmlce naplno obul do podzimní sezóny.

Bar dnes vyzrává středním věkem, na Kabinet ne tak běžné, a možná o to víc milé. Pro mnohé se zároveň jedná o rozcvičku na čtvrteční koncert Nicka Cavea v Praze, ti dva po svých písničkách už nejednou pomrkávali.

Shilpa Ray a další tři kapelní články přicházejí na stage, pozdravem pouze letmým se vítají s brněnským publikem a rovnou nakopávají Morning Terrors Nights of Dread, silnou a chytlavou skladbou z letošního alba Door Girl. Vzpomínky z koncertu na Besedě se už rozpustily v čase, jak píseň graduje, Ray přitvrzuje a brousí zpěv do chraplákoidních výšin, ze kterých by jeden šílel. Kdyby se po prvním songu zvedla s vincentkou v jedné ruce a omluvou v druhé, zlobit se nebudu. Nic podobného se ale další hodinu a půl neděje, kapela rychle probouzí z celodenní letargie. Střet Shilpy Ray jakožto divošského dynama, a basáka a kytaristy po její levici dodává dění na pódiu groteskní šmrnc. Kromě práce na instrumentech sotva hnou brvou, natož aby projevili emoce. EMT Police and the Fire Department, pocta Ginsbergovi a mikrofon do pusy, Kabinet se otřásá.

fotogalerii z koncertu hledejte zde

Napříč večerem doprovází Shilpa Ray kapelu hrou na klávesy, akordeon a zvon. Nechybí reflexe současného dění, ať už tričkem Fuck you president Trump anebo písní Manhattanoid Creepazoids o násilí páchaném nejen na ženách, mnohdy smeteném ze stolu větou: „She was asking for it.“ (Toto téma nedávno protkalo sociální sítě hashtagem MeToo.) My World Shatters by the BQE a lehká hluková předehra, do níž prosakují měkké tóny kláves. Ze tmy se vynořuje dáma v červených šatech, potom obr a potom… „To zní jako z Twin Peaks!“ říká holka přede mnou kamarádce, čte mi myšlenky.

Většinu času koncert americké indiánky voní po Divokém západu. Chlapík, třeba poctivě potetovaný bubeník, rozrazí lítačky a vkráčí si do dřevem vyloženého baru, kde u piana, jehož klapky jsou už vychozené a pár jich vlastně chybí, sedí živelná a nespoutaná, bystrá a mazaná Shilpa Ray.

Info

Shilpa Ray (us)
25. 10. 2017, Kabinet Múz, Brno

foto © vrbaak

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace