Články / Reporty

Z letiště z lázní: okolo platanu za lesní elfkou (Grape)

Z letiště z lázní: okolo platanu za lesní elfkou (Grape)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 12.08.2017

Počtvrté v řadě vyprodáno, hlásí Grape Festival hrdě na sociálních sítích. Grape je na Slovensku značka, jaká v Česku nemá důstojnou obdobu, alespoň pokud nechceme mixovat více festivalů dohromady. Velká jména a atmosféra středně velké akce... I když kapacita areálu je dle informací na webovkách pořadatele oproti deseti tisícům z předchozích ročníků dvojnásobná, na dvacet tisíc bych to v reálu neviděl. Ale o to ani tak nejde.

Letošním tématem jsou kmeny (ano, vychází se z populárního projektu Vladimíra 518 a spol.), současně se na něj snaží navázat i umělecká instalace Fatal Error Aleše Vojtáška, která má upozornit na problém nacionalismu a hrozby rasové segregace v kontextu dějin dvacátého století, ale i současného slovenského a světového dění. Pořadatelé se taky pustili do dendrologického experimentu a doprostřed areálu umístili desetimetrový platan, na který chtějí vybrat prostředky od návštěvníků a následně ho umístit do piešťanského parku. Snaha nebýt „jen“ hudebním festival platí i pro letošek.

Koncertů se kvůli bouřkám a dalším „zásahům vyšší moci“ mnoho stihnout nedalo. Dvě docela příjemná překvapení v podobě Metronomy a Toma Odella, u obou především díky mnohem větší porci energie, než by člověk podle nahrávek očekával, u Odella i šoumenství. A pak koncertní zážitek jménem Aurora.

Vycházející popová hvězda nás vzala na výlet do Středozemě. Jednadvacetiletá Norka s vzezřením éterické bytosti je ve chvílích, kdy zpívá, lesní elfkou, když pak s dětskou radostí přijímá ovace hučícího včelího úlu, je spíše růžolícím hobitem. Zpěvačka prožívá každý tón, každé slovo, každý pohyb. Niterné emoce, teatrální tance a gesta jsou mnohem víc prodloužením melodie než promyšlenou choreografií. Když se roztančí do mnohonásobných otoček, je to jen a jen čistá radost. Aurora Askens minimálně na pódiu prožívá to, o čem zpívá v písní Through The Eyes of a Child – dívat se na svět dětskýma očima a radovat se bez ohledu na to, kdo se dívá a klepe si při tom na čelo.

Info

Grape Festival 2017
11-12. 8. 2017, Letiště, Piešťany

foto © Grape

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace