Marek Blažíček | Články / Reporty | 23.07.2016
Jeden z příletů atomové včely (údajně poslední letní v Praze) byl naplánován na 21. 7. do pražského Nákladového nádraží Žižkov. Zábavu před přistáním měla zajistit dvojice Červen. Apokalyptický hmyz toužil přilákat další neuspořádanou hmyzí společnost, aby se roztančily sekery a v rytmu neurotických beatů bylo postaveno dílo z toxického vosku.
Po osmé se začalo dezinfikovat nebe. Duo Červen rozeznělo instrumentální vlnu složenou z bicích a kytary. Její nasazení se ze začátku zdálo neuchopitelné, ale jak se z hlubin nořily další tóny a rytmy, postupně to člověku docházelo. Nečekané přechody, změť tónů, v níž se skvěle potápělo, ale netopilo. Lehká panika zavládla, když před koncem jejich setu zamrholilo, ale duha se ohnula přes koleno.
Po devátý už nebe zářilo barvami perskýho koberce. Pod pódium se nahrnula celá hmyzí společnost. Sifon spustil. Nejdřív skoro komorně. Sám ve stínu lamp. Posléze se k němu už připojila zpěvačka Milesa. A poté i bubeník Pavel Fajt. K obědu půl kila antihmoty dávalo smysl. Když splynul rytmus (který ještě umocnily bicí), texty, temné zaříkávání Ondřeje Anděry, jeho vizuální projev a hlas zpěvačky Milesy, tak nebylo potřeba ani přikusovat chléb. Atomová včela přiletěla. WWW se dařilo přirozeně působit dojmem, do kterého by se spousta skupin ráda stylizovala. Její výstup působil jako organismus, v němž všechny rušivé prvky zanikaly. Nebo alespoň promlčely svoji záruční dobu.
Skupina se se svou dlouhodobou koncepcí totiž pohybuje prostorem, který je vzdálený tomu, aby pro něj stačila měřítka hip hopu a vlastně i samotné hudby. Její práce obě tato území dávno překročila. Dávno je pro její pochopení důležité hodnocení v kontextu umění, ať pro její vizuální prezentaci (hlavní textař skupiny Lubomír Typlt je výtvarníkem), texty, jejich propojení s hudbou či pro rozmanitost pocitů z poslechu.
Ve čtvrtek mezi devátou a jedenáctou výjevy z klipů nebo přebalů nahradila živá interpretace. Stíha, kterou zhmotnil zvuk, vyhnala kus opravdové každodenní psychózy. Zvlášť když s Májem přišel strašný lesů pán a při poslední ohlášené Pikole přes jeho duši přešla suchá noha. První z přídavků Ohni se mnou pojď sebral naději na dopad, jako poslední se na všechny podepsal Tikající muž. Zavládnutí profesionální hysterie.
„Chci ji ze sebe setřást/ stojí mi v cestě/ budoucnost/ zakousla se mi do nohy/ jak vzteklá fena/ a trhá a nemá, nemá nikdy dost.“
Bude třeba znovu dezinfikovat nebe.
Hudba v kolejích: WWW Neurobeat + Pavel Fajt
support: Červen
21. 7. 2016 Nákladové nádraží Žižkov, Praha
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.