Ivana Sváčková | Články / Reporty | 06.02.2016
„AVA Loft Session tady, bušit na dveře nebo volat číslo… a pak po schodech úplně nahoru,“ praví žlutá cedule na jednom z řadových domů v Brně v Králově Poli. Dnešní kroky nevedou do klubu, ale spíše do squatu. AVAntýry Rádia R už nějakou dobu pořádají pravidelné seance pro hudební nadšence, velká část z nich se pak odehrává právě v loftovním prostoru, kterému se přezdívá Rumiště.
Rumiště jsou umělé ekosystémy, obvykle jde o člověkem výrazně pozměněná a samovolnému osídlení rostlinami ponechaná místa v krajině. Může se jednat například o nepoužívané skládky, zbořeniště, opuštěné nepoužívané továrny i jiné stavby. Půda zde může být velmi bohatá na živiny, rostou zde ruderální (nikoli plevelné) rostliny. Trefná wiki moudrost, živiny jsou nápady, ideje, myšlenky a činy a rostliny jsou lidé. Vítej.
V přízemí je kuchyně aka otevřený snack bar s veganskými koláči a chleby s pomazánkou, v prvním patře někomu čouhá noha z postele a ve druhém půda, místo zaslíbené. Žádné vykačky a blbé pohledy, každý je vítaný a hlavně chtěný. První kroky vedou k baru: „Jedenáctku nebo dvanáctku? Hele neviděli jste někdo votvírák? Za kolik máme pivo? Já nevim, tak třeba za třicet.“ V kombinaci se známými tvářemi esence toho, že jsme tu správně. Místnost je to celkem malá, o to větší nadšení ve mně vzbuzuje - vesměs se sedo-leží na postelích, v epesních křeslech a na zemi.
Prvním aktérem večera je britský písničkář Nick Hudson, který jako by si vyskočil z Dickensova románu, a v doprovodu elektrické kytary a několik pedálů rozviřuje prach na trámech nad námi. Celý večer se nese v duchu intimity, tudíž ani Nickovo vystoupení nepřesahuje hranice střechy, nicméně šťávu to má. Mezi songy uličnicky ladí kytaru a popíjí pivko, ale s prvním zabrnkáním se jeho projev mění – hlas v barvě černého sametu ošpikovaný dlouhými očními kontakty s osazenstvem v publiku provází tklivou folkovou půlhodinku.
Možná je to fakt, že holky mají sklon k sentimentu, možná za to může dětství na vesnici, genius loci Rumiště je téměř hmatatelný. Pozvolný nájezd zakládajícího člena Kayo Dot Tobyho Drivera u kytary a doprovodného Keitha Abramse za bicíma povyšuje požitek nad strasti každodenního lidství. „Time heals all, but what is time – a measurement of sand in glass.“ Ve srovnání s Nickem je Tobyho vystoupení odtažitější, zvukové efekty malují jeho hlas jako vzdálenou ozvěnu, která se ne a ne slepit s výpravnou kytarou. Paralelní vesmíry. Zhruba v polovině setu jeden z organizátorů hlásí, že se chlapci musí ztišit – hraní v řadových domech nese i svá úskalí. Nick, Toby a Keith spolu v únoru a březnu jedou evropské turné, brněnská zastávka je teprve druhá v pořadí, a tak z celého večera voní jistá nevyčpělost a novota. Hodinky ukazují za dvě minuty deset – „kašlem na ně, jednou nás stejně tak jako tak vystěhují“ vykřikuje zvukař. Osolit, opepřit a zamíchat. Trocha kultury je v Kénigu třeba.
AVA Loft Session: Toby Driver (us), Nick Hudson (uk)
3. 2. 2016, Rumiště, Brno
foto © Matěj Krč
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.