Ichor | Články / Reporty | 12.07.2017
Třetí, závěrečný den Creepy Teepee. Zvědavosti neubývá, uši unavené industriálním třeskem i klubovými basy jsou to nejmenší. Program začíná relativně nevinně - Mollyho neúnavná synťáková štreka osmdesátými léty i australská garáž Boytoy hrají k oddechu, ale ani v nejmenším jen na pozadí. DJ Katapila s neuvěřitelným signature notebookem představoval svým pendlováním mezi reinterpretací rytmů rodné Ghany a pouťovými hity jeden z nejbizarnějších zážitků festivalu. Mezitím na vnitřní stagi Cou Cou Chloe, jedno z nejčerstvějších producentských jmen. Její hladce industriální ozvuky klubových žánrů naživo překvapivě doplňoval zpěv, překrucován a efektován v reálném čase. Mezi relativně bezstarostným odpoledním programem šlo také o první signál, který předznamenal temnou stranu večera, temnější než noc.
Agent Bla přijeli ze Švédska a nezúčastněný přístup “deathpopové” kapely byl vyhnán do krajnosti - dorazili bez jediného nástroje a na pódiu jako kdyby ani nechtěli být. Jakkoliv se dá podobná situace přijmout s nadhledem a fascinací, unylá tvorba koncert nepodržela. Poněkud jiným charismatem si získal publikum maximálně civilní WICCA PHASE GBC ETERNAL, další trapový ekvivalent valia, a to dokonce bez autotunu. Bez toho by se ovšem neobešla netradiční virální senzace, královna laciných španělských atributů La Zowi, jejíž osobitá flow doprovázená videi byla jedním z nejzajímavějších momentů vůbec.
Vevnitř se mezitím schylovalo ke skromnému zkázonosnému zážitku. Empire Line předvedli nepřetržitý temný dusot, hudbu osekanou na noise a trýznivé beaty prolamoval démonicky zefektovaný hlas zlověstně oděného Isaka Hansena. Nejhlasitější vystoupení předtím ani potom už nikdo nepřekonal. Sega Bodega tak už jen skládal střípky právě rozcupované civilizace tanečněji orientovaným setem, v čemž s výjimkou nevyzpytatelných Tempelhof pokračovali i ostatní. Kontrast destruktivní a klubové hudby, jakož i jejich spojení, byly stěžejním pojítkem letošního ročníku, relevance je naprosto zřejmá. Jednotný závěr sice už tolik ne, ale snadno přijdou na mysl zdánlivě nesouvisející slova “rezidenta” Creepy Teepee, Yvese Tumora: Sometimes you need to completely collapse to be able to rebuild.
Creepy Teepee 2017
7. - 9. 7. 2017 Vitamína, Kutná Hora
foto © Creepy Teepee
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.