redakce | Články / Sloupky/Blogy | 09.01.2018
Předsevzetí, motta, muzika jako kompas, loňský rok podrobněji. Tentokrát se ohlížíme za těmi nejsrdečnějšími, nejvděčnějšími a mnohdy také nejpřekvapivějšími interprety, kapelami a projekty. Napříč redakcí, styly i žánry, část druhá.
Kristýna Trochtová
This Is the Kit
Kate Stables patří moje perníkové srdce.
Leto
Indoše a Palmy si vážim nejen proto, že jsou to nesmírně bystří a houževnatí partneři do diskuze, ale také pro jejich dlouholeté hudební působení. Leto z jejich projektů miluju nepřekvapivě nejvíc, a to už od vydání Zbytků ozářených ploch. Letos to posunuli ještě o kus dál, výš, hloub, jak jen chcete, ale jsou to pořád oni. To nejlepší z nich.
Peach Pit
Být tak normální, hovořila bych tady spíše o Macu DeMarcovi, Naomi Punk nebo Chastity Belt, jenže. – Jasně, Peach Pit nepřicházejí s ničím revolučně novým, jenže já už od doby, co mi je thelazylazytime přihrál, nic jiného neposlouchám. Znamená to něco?
Richard Kutěj
Vladimír Hirsch
Vydat dvě různorodá špičková alba – Scripta Soli a Subpop Squeeze – v jednom roce, už to zaslouží uznání. U této mezinárodně uznávané skladatelské persony temné experimentální elektroniky je ale taková tvůrčí plodnost již léta víceméně standart. Na sklonku loňského roku se navíc objevily zprávy, že začal natáčet novou desku i se svým kultovním souborem Skrol. Těšme se.
Pacino
Stále lepší kytarovka, už ne naděje, ale pevný bod české scény, letos pozměnila sestavu a s novou energií nahrála výbornou desku Půl litru země.
Jiří V. Matýsek
Nine Inch Nails
Stále ukazují, že mají sílu, která je nadčasová.
Master's Hammer
Dokazují, že legendy nemusí být jen konzervy a plnou parou jedou svůj velký návrat na pódia.
Michal Pařízek
Algiers
Za udržení naděje, skvělé koncerty a hlavně vynikající druhé album.
Downtown Boys
Punk stále žije, ano.
St. Vincent
Tak elegantní nástup do mainstreamu už tady dlouho nebyl.
Veronika Miksová
Shame
Martin Řezníček
±0
Netuším, kde se tahle kapela vyloupla (vlastně jo, z Fakulty architektury a částečně z Jeseníku z otcovského domu Jaromíra 99). Stejně na mě ale působí jako kapela, která vlastně není kapelou, jen parta kluků a jedný holky, co spolu hrajou ve zkušebně a jednou za čas jim kámoši domluví koncert.
Zvíře jménem podzim
Superkapela. Snaha Jakuba Königa vymanit se ze svýho vlastního čtverce, ale pořád zůstat věrnej svý osobitý tvorbě. Nutno dodat, že úspěšná. Jejich první koncert na "slunovratu" v Hradci nad Moravicí je nejlepším koncertem tuzemský kapely letoška.
The Afghan Whigs
Jsou tady, protože se dokázali po x letech vrátit a nepůsobí trapně ani omšele. Rockových kapel, který tohle dokážou, jsou vzácný jako pomelo v Lidlu.
Shaqualyck
Blondie
Pamětníci punkrockového šílenství z New Yorku se do důchodu v žádném případě nechystají. Klobouk dolů. Kalhoty taky.
The National
Vývoj v přímém přenosu, silné texty, nový garážový (sic!) zvuk i svíravá melancholie pro stadiony. Jedna z nejdůležitějších kapel současnosti.
Jesus and Mary Chain
Comeback, se kterým už nikdo nepočítal. O jeho smyslu se bude ještě nějaký ten pátek spekulovat, ale na tom nesejde. Reid Bros. are back!
Jakub Šilhavík
Nine Inch Nails
Devítipalcové hřebíky se ani po třiceti letech na scéně neotupily, pravidelně dávkují nový materiál ve formě úderných EP a jejich koncerty stále představují do detailu promyšlený zážitek.
Slowdive
Povedený návrat Slowdive korunovali dlouho očekávanou novinku, která zní naprosto svěže, zároveň nezapomíná na dnes již legendární historii.
Björk
Islandská zpěvačka drží prst na tepu doby i na své nejnovější desce Utopia, která možná nepatří úplně k tomu nejlepšímu, co kdy natočila, ale opět odráží svébytnou uměleckou vizi.
Foto © Toby Tenenbaum
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.
Michal Pařízek 12.01.2024
Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?
redakce 04.01.2024
Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...
redakce 03.01.2024
Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.