Články / Sloupky/Blogy

Žebříčky Full Moonu: koncert/festival roku 2017

Žebříčky Full Moonu: koncert/festival roku 2017

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 10.01.2018

Které koncerty a festivaly zasáhly redaktory Full Moonu a jejich blízké, nejbližší okolí v roce 2017? Živé vzpomínky, prach, pot a slzy? Napříč žáry, styly, přes hranice i doma. Nick Cave, růžový metal nebo dlouhý úplňky s Annou von Hausswolff...

Akana
Iva Bittová & Čikori – Respect Festival, Praha
Výsostně osobní zážitek, těžko sdělitelná hnutí za hrudní kostí. Neumím si představit, že by se dalo v souznění s hudbou jít ještě dál, než jak to umí právě Iva Bittová.

Algiers – Strahov 007, Praha
Byla jim Sedmička malá nebo akorát? Dodnes nevím, každopádně vymalovali ji dokonale.

Värttinä – Lucerna Music Bar, Praha
Neopouštěj staré známé pro nové. Dlouho jsem je neviděl a zjištění, že dámy neztratily nic ze svého kouzla, vydatně zahřálo.


Martin Kozumplík
Hradecký slunovrat – Hradec nad Moravicí
Kometa na festivalovém nebi. Každý rok roste, nejpřívětivější atmosféra, všichni se znají, a kdo ne, tak se pozná na místě. Příjemná organizace, rozumná velikost, fantastické prostředí. Na žádný jiný fesťák se tolik netěším a slibuju, že příští rok udržím pozornost (těch známých a lákadel je tam tolik...) až do konce.

Nick Cave – O2 arena, Praha
S přehledem nejintimnější koncert, který tahle studená hala kdy zažila. Nick Cave je pán. Dokazuje to na každém koncertě a na velikosti pódia a mase publika nezáleží. Současné složení The Bad Seeds v čele s principálem Warrenem Ellisem překonává i zdánlivě nepřekonatelnou starou partu s Blixou a Mickem Harveym. Událost sezóny, široko daleko žádná konkurence.


Davo Krstič
Anathema – Lucerna Music Bar, Praha
Hidden Orchestra – Jazz Tibet Club, Olomouc
Birdy – Colours of Ostrava


Lukáš Grygar
Anna von Hausswolff – Beseda u Bigbítu, Tasov
Bez očekávání, a snad i proto mě to zbořilo. Pod úplňkem, v přibývajícím úžasu, který se v tu nejlepší chvíli spolu s propadem ladění láme do extáze.

Pigeon – Žižkovská noc, Praha
Kdo to je? Aha, "nějací" Němci. Bubeník útočí i zpěvem. Zvuk setřásá cihly na zdi a nijak ho netrápí, že zvukař pije na baru o patro výš.

Lyssa – Klinika, Praha
Příbuzné otřesy, ale zdi patří prostoru, kde Lyssa otevírá – a krade pro sebe – celý večírek. Na žádné jejich desce jsem neslyšel sílu, co tady.


Jakub Koumar
Experimental stage – Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava
Pořadatelé letošního ročníku dokumentárního festivalu v Jihlavě se skutečně vytáhli, když umístili experimentální hudební stage do filiálního kostelíku, který je i samotným Jihlavákům přístupný jen pár dní v roce. Strohý a vybílený interiér v kontrastu s barokizujícími prvky hostil noise, field recording, ambient, postminimalismus a další libovou krmi pro hledače netradiční hudby. Díky vybroušenému konceptu šlo zkousnout i tu vlezlou a nepříjemnou zimu. Podzim je přeci jen podzim.

Jambinai – Palác Akropolis, Praha
Korejský postrockový ansámbl se neopírá o žádné efekty. Na začátku i konci je hudba oproštěná od atmosféry světel i transu propadajících hudebníků. Jambinai, to je pekelné soustředění a poctivost. A nenablýskaný, ale velmi rafinovaný prostor Akropole byl tím ideálním místem pro takovou hudbu. Hudbu bez pozlátek, ale s hloubkou a hlavně neoddiskutovatelnou upřímností.

Deafheaven - Lucerna Music Bar, Praha
Lucerna Music Bar se možná z počátku zdál docela noblesní na vyvolávače temna Deafheaven. Blackgazeová parta ze San Francisca naštěstí nepatří mezi nejčernější zástupce žánru. Jejich metalovým sólům svědčil precizní zvuk a oblé pódium zase crowd surfingu George Clarkea. Koncert Deafheaven nebyl možná nejhlubší a sdělení nahradila show. Ale show, která je precizní a vydřená. Show, která je pro kapelu i fanoušky odměnou.


Jakub Peřina
The Make Up – Primavera, Barcelona
Z tohohle zážitku žiju doteď. Navíc jenom pár týdnů potom jsem ještě s Ianem dělal rozhovor na Sedmičce. Splněnej sen. Vidět Make Up a nezemřít.


Jakub Šíma
Moses Sumney – MeetFactory, Praha
Skřivánčí hlas se silou tažného buvola. Pár gest, vtipů a překypující přirozenost stačily, aby si nepočetný dav bleskově omotal kolem prstu. Možná to nebyl nejlepší koncert roku, ale do teď mám před očima Mosesovu bezprostřednost a široký úsměv.

Sugarhill Gang, Chaozz, Trosky
Rok 2017 se zapíše do osobní historie minimálně tím, že byla možnost vidět nejstarší postavy žánru, ať z Ameriky, Čech (Manželé a další prominou) nebo Slovenska. Co naplat, že hudební úroveň už v době největší popularity byla v některých případech minimálně diskutabilní a nyní je s podivem, že někteří pamětníci zůstali naživu. Setkání po dvaceti a více letech přinesly nejen zakázané potěšení, ale v případě Trosek i několik sytých hudebních momentů.

Lunchmeat Festival, Praha
Lunchmeat je festival světové úrovně konající se v Praze. Víte o nějakém dalším?

Rah Digga, Little Simz – Hip Hop Kemp 2017, Hradec Králové
Mám velkou slabost pro ženy za mikrofonem – Rah Digga a Little Simz jsou přesně ten důvod, proč slabosti vznikají. V převážně mužském světě dokáže mít nejen dostatečně ostré lokty, ale především neztrácí ženský element. Styl, který uhrane i dá pěstí.


Karel Veselý
Cobalt – Futurum Music Bar, Praha
Jiná galaxie metalu.


Martina Wes
Pile – Fatal
Velkej fail organizátorů, ale pro nás pár návštěvníků obrovský zážitek a pro mě jeden z největších koncertních překvapení vůbec (díky Kerbosovi za echo).

Jumbo Jet – Café V lese
Taky nepovedená organizace, pár návštěvníků, ale nejlepší show (díky Péťovi Wagnerovi za echo).

KoRn – Forum Karlín
Už jsem opravdu nečekala, že je ještě někdy uvidím a že se mi to bude líbit, nejen pecky z poslední výborné desky, ale i dobře zahrané staré fláky (díky Vendy za lupen).


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #128: Hlavně aby to nebylo naposledy

Michal Pařízek 19.04.2024

Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…

Šejkr #127: Jak je důležité nevyhrát

Michal Pařízek 05.04.2024

O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…

Hudba pre každého a každý pre hudbu (Žižkovská noc 2024)

Zuzana Valešová 30.03.2024

Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace