Články / Sloupky/Blogy

Žebříčky Full Moonu: objev/událost roku 2016 II.

Žebříčky Full Moonu: objev/událost roku 2016 II.

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 10.01.2017

Komentovaný výběr hudebních objevů roku 2016 podle redaktorů Full Moonu aneb Co dům/svět dal a vzal. Plus události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by, část druhá (první zde).

Lenka Marie Čapková
Objev
Lewis del Mar
Amira Medunjanin
serpentwithfeet
Warhaus

Zdeněk Malinský
Objev
Katarzia - Objev roku, deska roku, žel i ojeb roku za nepovedený koncert v Jazz Docku.

Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
V dosti věcech se vracíme před rok 89. Pomalé utahování šroubů = postupné omezování svobod (zákaz kouření, EET, zbraně, cenzura internetu kvůli sázení a „proruským” webům, etc.). Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.

Jiří Mališ
Objev
Camp Cope – Na scéně se objevily tři slečny z australského Melbourne a ukázaly nám, jak se v roce 2016 dělá emo hudba.

Tender – Jsem sucker pro undergroundově-mainstreamovou hudbu, kterou najdete všude na SoundCloudu. Od Cheta Fakera přes Chinah po Oh Wonder – letos tento žánr vyplnili Tender.

Albin Lee Meldau – Uzavíral asi pěti hodinovou showcase průměrných vycházejících kapel, ale od první slabiky, kterou svým námořnicky opilým a beznadějným hlasem zakňoural, jsem ho miloval.


Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
Emo – Emo je zpátky a kdo tvrdí, že ne, je patetický jako nejhorší alba My Chemical Romance. Máme kolem sebe umělce jako Julien Baker, Jess Locke nebo Camp Cope, tak je prosím neberme jako indie kapely a dejme jim nálepku, kterou si nedávno nechvalně proslulý žánr znovu zaslouží.

Veronika Miksová
Objev
Yak - Burslem je novej Jagger, jen se o tom ještě málo ví.

Tim Darcy - Darcy (z Ought) je blázen, který možná neví, co chce, ale jde si za tím dost přesvědčivě, počkejte si na únor a novou desku Saturday Night.

Weyes Blood - O tom víc v novým Full Moonu.


Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
food waste
mezilidský (rodinný) vztahy
umírání
o laskavosti
o tom, že všichni lidé mají stejnou hodnotu, o tom, že jiný neznamená nutně nebezpečný a horší
o tom, že za řadu zrůdností ve světě může manipulativní výchova dětí bez respektu, a to, že jim kvůli kariéře (HAHA) nevěnujeme dostatek času a pozornosti

Martina Wes
Objev
Nikander - Vzpomínka na nejlepší More Bad News a nejlepší nová kapela.
The Kurws - Nejlepší zahraniční kapela na Noise Party.
Catastrofy - Nejvtipnější slovenská show.

Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
Trio Neuvěřitelno - Nejlepší hudba k němým filmům.
Candy - Nejlepší nejen haťapaťa basák Tom.
Na Brutalu hráli Mutoid Man a snad nikdo je neviděl (a já je viděla jen ve skladu, když si jeli pro vinyly).

Jakub Peřina
Objev
On Dead Waves. Yak. Alex Cameron. A další nová tvář Iggyho Popa.

Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
Spousta věcí má mnohem víc pozornosti, než by si zasloužila.

Shaqualyck
Objev
Holy Wave – Kluci od vedle. Z Texasu. S prstem v nose si dávají balady i skočnou retro divočinu. Klávesky, něco kytar, nejjednodušší bicí na světě. Nic nového pod sluncem. Ale ta energie! Lepší taneční party ostravský Plan B nezažil. Nevěříte? Tak na nic nečekejte a nahoďte platňu Freaks of Nurture. A nechte se unášet svůdnou halucinogenní melodií…

Deap Vally – Na RedHoty jsem si šel užít hlavně Californication a Give It Away, žejo. Hned zkraje mě ale odrovnala předkapela dvou angažovaných divoženek hrajících nesmlouvavý blues rock, ze kterého by poklesla čelist i matadorům z The Black Keys. Schválně zkuste jejich letošní album Femejism, budete čubrnět.

The Third Sound – Bylo asi půl druhé ráno, když si přeživší třetího ročníku CheeChaak festu podmanily kytary v Berlíně usazeného Islanďana Hákona Aðalsteinssona a jeho kumpánů. Anton Newcombe na tyhle uhlazené šamany nedá dopustit, debut dokonce vydali na jeho labelu „a“ Recordings. Květiny, duchové, oblaka dýmu. Máte-li rádi pravověrnou psychedelii à la SanFran, pak s touhle kapelou neprohloupíte.

Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
Co do pozitiv určitě nové album Acute Dose, zářivá techno mše v hranické Kapli sv. Barbory a čerstvá deska Drutty jakožto poslední kopřivnické sebranky, nad kterou se díky bohu ne a ne zavřít voda. Z opačného konce emočního spektra pak konec olomoucké mini-rampy, ostravského Planu B, pofidérní legislativa a píčusové, kteří by z dobré vůle pořád jenom něco zakazovali a ve jménu veřejného blaha zaváděli polucejní (ne)pořádky.


Jakub Šíma
Objev
Násilník - Vlastně ani nevím, jestli jsem Násilníka objevil vloni nebo letos. Každopádně letos několik koncertních zážitků stvrdilo přesvědčení, že v mladší generaci nevládne jen smutek sad boys, ale přežívá i punková bezprostřednost.

High Focus Records - Label, který v Británii za poslední rok zastřešil možná většinu negrimeových rapových releasů. Boombapovější zvuk šmrncnutý Ostrovy jako Fliptrix, zběsilá kadence technické přesnosti jako Ocean Wisdom nebo průlety prstenci se StrangeU. Příští rok o nich uslyšíme ještě víc.

Injury Reserve - Krystalická energie arizonské party, jejíž zvuk svou syrovostí připomíná uřvané Lil Jonovi refrény holené na kost, trapovou estetikou zabrousí do aktuálního zvuku, ale nezapře ani boombapové piano. Nečekaná kombinace v chytlavém mixu.


Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
Uvítal bych více mlčení. Ukázalo se, že více mluvčích, témat a názorů pravdu jen oddaluje, zastírá, přemazává. Prosím trochu ticha.

Karel Veselý
Objev
Serpentwithfeet - Budoucnost operního popu.
Palmistry - Kapesní dancehall.
Kodak Black - Rap z roku 2050.

Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
Sorry, nějak mám pocit, že o všem, o čem se mělo psát, se psalo. O něčem až moc.

Waghiss
Objev
HECK – Instructions - Otrovní odpověď na The Armed? Učím se to milovat, tak jako The Chariot, jako Head Wound City, jako pohledné přidrzlé Anglány... zeptejte se za rok.

Michal Pařízek
Objev
Kyle Craft –Zza drze opsané, ledabylé, ale strašně sympatické písničky na albu Dolls of Highland.

Niechęć – Polský jazz je polský jazz. A chutná.

Thor & Friends – Ani ne tak objev, jako spíš překvapení. Thor Harris a jeho přátelé natočili krásné album. Uvidíte v květnu.

Role a +/- 0 – další překvapení, těsně před koncem roku. jo vím, pozdě, ale přece. A o to větší radost to je. Jde to i bez nostalgie a s českými texty.

Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
Většinou se mluví až moc…


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #128: Hlavně aby to nebylo naposledy

Michal Pařízek 19.04.2024

Tohle je Šejkr Sharpe edition, ne snad tedy úplně komplet, ale vlastně nakonec ano. V pořadu zazní hned několik ukázek z programu plus jedna motivační na závěr směřuje taky na…

Šejkr #127: Jak je důležité nevyhrát

Michal Pařízek 05.04.2024

O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…

Hudba pre každého a každý pre hudbu (Žižkovská noc 2024)

Zuzana Valešová 30.03.2024

Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace