Články / Sloupky/Blogy

Žebříčky Full Moonu: objev/událost roku 2016

Žebříčky Full Moonu: objev/událost roku 2016

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 10.01.2017

Komentovaný výběr hudebních objevů roku 2016 podle redaktorů Full Moonu aneb Co dům/svět dal a vzal. Plus události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by.

Akana
Objev
Tradičně nebudu v téhle kategorii moc aktuální, většinou objevuji to, co už jiní dávno objevili. To platí především o Elze Soares. Těžko může být bezmála osmdesátiletá legenda brazilské hudby brána jako objev, ale lepší pozdě, než vůbec. Její poslední deska A Mulher do Fim do Mundo je něco zcela výjimečného: hlas jako rašple a futuretro sound, který dalece přesahuje ohrádku world music. Můj tradiční “dodavatel” dosud utajených hudebních lahůdek, festival Respect, také nezklamal, za letošek rozhodně nejsilnější dojem zanechali ukrajinští Hudaki Village Band. A i do třetice zůstávám mimo anglofonní zónu a přidávám polskou Brodku, už teď písničkářku světových parametrů.

David Stypka taky není úplný nováček, ale teprve teď začíná jeho jméno dělat zasloužený rozruch. Konečně osobnost, která všechny ty jednooké krále a písničkářské půlčíky typu Kluse, Hrůzy nebo Xindla X převyšuje minimálně o hlavu. Mezi dámami získává Lenka Dusilová zdatnou konkurentku v Katarzii, jejíž hudba ke mně dorazila s jednoalbovým zpožděním, podobně jako v případě Dětí mezi reprákama.

Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
Spíš událost, o které se mluvilo dost ve zlém, ale nemuselo by. Ať už je pozadí rozštěpení skupiny Afro Celt Sound System a následných právnických strkanic jakékoli, deska Source, která z toho vzešla, je vynikající.


Jakub Béreš
Objev
Porches

Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
Pořád tu je ale hodně zajímavých malých akcí, které unikají a ztrácejí se v záplavě koncertů, kterých jsou mraky a mnohdy si kradou zbytečnou pozornost.

Blueskin
Objev
Acute Dose - Říkám to tu každý rok: dobrých domácích kapel, za které by se člověk nemusel stydět v zahraničí, není nikdy dost. Za Acute Dose bych dal momentálně ruku (i leccos jiného) do ohně nejochotněji.

Amnesia Scanner - Jeden z nejpříjemnějších zážitků letošního Lunchmeatu. Imerzivní zážitek, který obohacuje hudbu o další rozměry. Za zmínku stojí i výborné EP AS, vydané u Young Turks. Tak trochu jiná organická elektronika, než co se za ni obvykle považuje.

Xosar - K největším průšvihům Lunchmeatu řadím naopak vystoupení Legowelta, který zůstává v zajetí svých retro synťáků a málokdy z nich dokáže vyloudit něco opravdu mimořádného. To jeho milá Xosar hledí spíš do budoucna, jak dokazuje její album Let Go. Servíruje se na něm techno utržené ze řetězu žánrových konvencí a je to zatraceně dobré a sexy!

Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
Málo se mluví o tom, že se máme kurva dobře.

David Čajčík
Objev
Orient - Pražská odpověď na temně-elektronické trendy. Z podhoubí kdovíjaké vlastně scény přišli tři kluci s vizí, kterou se jim zatím daří plnit. A svět mezitím čeká na desku!

Violent Magic Orchestra - Kdo neví, co znamená „japonství“, ať sleduje Violent Magic Orchestra. Restrukturalizace Vampillie přinesla do black metalu speedcore a do živých show stroboskopy a šílenství.

Bulp - Slovenská scéna je na vzestupu - zní to jako klišé, ale ano ano, poslouchejte. V chytlavosti a inteligentní tanečnosti nevítězí Vrbovskí vítazi, ale nejsympatičtější duo ever, bratr a sestra - dámy a pánové – Bulp!

Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
Zavření londýnského klub Fabric a jeho opětovné otevření - Velké vítězství výjimečně semknutých odnoží elektronické scény proti stupiditě politického aparátu. Big up primátorovi Londýna Sadiqu Khanovi, který se za už tak skomírající londýnský noční život postavil. Party must go on.

Lunchmeat Festival v Praze - Jen podezřele málo lidí zaznamenalo, že se v Praze etabloval festival, který snese i přísné mezinárodní srovnání. Míra komplexity, intenzity a hloubky audiovizuálního prožitku jde mimo měřítka. Vynikající dramaturgie též, těším se na příští ročník!

Lezecké výkony Adama Ondry - A na konec sport. Neznáte Adama Ondru? Málokdo pochybuje, že je nejlepší sportovní lezec v historii, spíše se diskutuje, zda je vůbec člověk. Vzpomeňte si na mě v létě 2020, až přiveze zlata z Tokia. Jestli nebude mít zrovna lepší stěny na práci.


Martin Kozumplík
Objev
Kovadlina – u Banána lze těžko mluvit o objevu, ale tahle kapela letos natočila bezkonkurenčně nejšťavnatější české album. Koncerty jsou zážitek.

Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
Vystoupení Brodky na Colours of Ostrava vyrazilo dech. Překvapuje mě, že o ní není víc slyšet, zvlášť po tak skvělém posledním albu.

The Cult už si asi moc lidí nepamatuje, ale jejich letošní Hidden City je poklad.

Vojta Chmelík
Objev
Warhaus - Oznámení pauzy v kariéře Balthazar zamrzelo, ale Marten Devoldere to svým novým projektem plně kompenzuje.

Aurora - Mladičká norská víla s obrovským talentem se letos po vydání svého debutu po právu zařadila mezi hvězdy velkých festivalů.

Wasted Whatever - Novinka na pražské garage punkové scéně, která mě dokonce baví. Násilník a jeho parta jsou skvělí hlavně naživo.

Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
Každá akce, která vzniká z nadšení organizátorů pro lidi z jejich komunity nebo okolí a má ideálně i nějaký koncept nebo přesah. Společenská důležitost těchhle akcí je zásadní, mívají navíc přátelskou rodinnou atmosféru.


Jakub Šilhavík
Objev
Frankie Cosmos - Kluci a holky s kytarou v dnešní době působí možná trochu archaicky, ale Frankie Cosmos tenhle pocit vyvažuje nebývalou dávkou autenticity.

Alex G - Alex G neúnavně umísťoval své domácí nahrávky na internet, až se nadějného lo-fi písničkáře ujal respektovaný nezávislý label Domino a přišel zasloužený úspěch.

Role - Mladá pražská trojice Role názorně ukazuje, jak by měl vypadat moderní český pop. Další důkaz, že nejlepší popové desky u nás vznikají právě teď na alternativní scéně.

Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
O všem se mluvilo až až. Rozhodující jsou činy.


Jakub Koumar
Objev
Anna Meredith - Debutové album Varmints od Anny Meredith je jako zjevení. Už dlouho jsem neslyšel TAK pestré, nápadité a živé album. Lehká písňová forma, roztomilé melodie, elektronický minimalismus, rave, vrtošivé groovy, experimentální zvuky, kompoziční lehkost, neotřelost a odvaha. Je tam všechno. Všechno.

Motion Graphics - Zatímco Arca si dává po loňském Mutantovi přestávku a pracuje na Reverie, z čista jasna se objevil Motion Graphics s experimentální, psychedelickou elektronikou. Jeho stejnojmenný debut je svižnou, křiklavě barevnou, a především neutuchající elektronickou jízdou, jíž se možná lze snadno přejíst, ale pro výrazný zvuk se zase brzy dostaví chuť přehrát si ji znovu.

Jean-Michel Blais – II - Kanadský klavírista Jean-Michel Blais je dalším ze  skladatelů z poměrně nešťastně pojmenované škatulky neo-classical. Jeho postminimalistický klavír vstupuje do frahmovského světa s překvapivým vývojem skladeb, nečekaným zesilováním a hlavně přiznáním samotného nástroje, kdy si užíváte nejen jednotlivé tóny, ale i sešlapávání pedálů nebo údery klapek.

Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
První nahrávka Góreckého 4. Symfonie - Třetí symfonie polského skladatele Henryka Góreckého slavila masový úspěch. Její přívětivost v kombinaci s bolestnou, až trýznivou tematikou ohromovala posluchače. Góreckého čtvrtá symfonie tak vyvolává pořádný šok. Čtvrtá symfonie je dospělá… Ne, je dokonce vyspělá, těžko uchopitelná, křehká i silná. Nedá se říct, že by Górecki překonal sám sebe, spíš překonal svou vlastní invenci. Pro moderní přístup se jí určitě nedostane takového ohlasu, jako to bylo u symfonie třetí. A je to škoda, protože jde o otevřené, moderní a kreativní dílo s náladou Weberna, Pendereckého i vyrovnávání se s vlastní tvorbou.

Veronika Kubanková
Objev
Acid Arab

Richard Kutěj
Objev
Ghettoblaster – rave energie, punkový přístup, texty s názorem, elektronika jak bič.

V0nt – temnota, black metal, industrial, texty s názorem, energie.

Události, o kterých se tolik nemluvilo, ale mělo by
Kolektiv lidí, kteří tvoří orlovský klub Futra. Místo aby seděli na zadku a brečeli, že žijí v malém městě, kde se nic neděje, sami už roky aktivně tvoří scénu, zakládají kapely, projekty a tvoří i tohle parádní místo, kde se toho každý měsíc tolik děje nejen po hudební stránce.

Bludný kámen je sdružení z Opavy, které už roky neúnavně mapuje a přiváží do Opavy či do Ostravy parádičky z domácí i světové experimentální hudby. Koncerty v ostravském Domě umění jsou krásné už jen daným prostorem a mj. jsou většinou zdarma. Přesto se nás tam vždy schází tolik, že za chvíli už asi budem jezdit na rodinné dovolené. Asi je to málo „hipsta“.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #127: Jak je důležité nevyhrát

Michal Pařízek 05.04.2024

O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…

Hudba pre každého a každý pre hudbu (Žižkovská noc 2024)

Zuzana Valešová 30.03.2024

Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace