Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 16.10.2015
Jenom málokterý hudebník dokázal v životě tolik a zároveň zůstal nohama pevně na zemi jako Calvin Johnson. Rodák z města Olympia na americkém severozápadě více než tři desetiletí vede ikonický label K Records a svůj nezaměnitelný hluboký vokál propůjčil dlouhé řadě bezmezně uctívaných formací, jejichž úplný výčet by snadno zaplnil celý report. Do Prahy však podruhé zamířil jako osamělý písničkář, který si bohatě vystačí s oprýskanou akustickou kytarou.
Nevšední místo konání, Žižkovské komunitní centrum, od začátku slibovalo jedinečný zážitek. První návštěvníci koncertu si čekání mohli zpříjemnit lehce surrealistickou náboženskou seancí, kde se střídaly proslovy o mistru Janu Husovi s varhanní hudbou, tanečním vystoupením a smyčcovým kvartetem přehrávajícím Metalliku. Calvin Johnson bizarní dění sledoval s velkým zaujetím, jak sám později několikrát poznamenal.
Nevytopené prostory a publikum usazené na židlích naštěstí nepoznamenaly vřelou atmosféru, Johnson se sympaticky vykašlal na vyvýšené pódium a hrál bez jakéhokoliv aparátu přímo mezi fanoušky. Znamenitá akustika prostoru se postarala o zbytek, člověk až žasnul, jaké mrazení v zádech dokáže vyvolat minimalistická kombinace zpěvu a kytary. Pauzy mezi jednotlivými skladbami Johnson prokládal improvizovanými průpovídkami v nejlepší tradici stand up comedy, kdy se publikum doslova válelo smíchy po zemi. Zvláštní vypíchnutí si zaslouží nahlédnutí do světa rodea a ukázka novinky z dílny Selector Dub Narcotic, kdy charismatický zpěvák nešetřil teatrálními tanečními kreacemi.
Jak Calvin Johnson prozradil v rozhovoru těsně před koncertem (ten očekávejte v magazínu Full Moon #56), jeho současný repertoár tvoří přibližně šedesát písniček, ze kterých vybírá dle momentální nálady, což znamenalo slušnou výzvu i pro letité fanoušky. Kromě několika skladeb ze stále aktuální studiové desky Moanin' od The Hive Dwellers zazněl také průřez sólovou tvorbou a závěr vystřihl a cappella. Namísto vytouženého přídavku bylo promítaní krátkého dokumentu All Your Friend's Friends o hiphopové scéně ve státu Washington. Neskutečně skromně vyhlížející Calvin Johnson mezitím trávil čas rozpravami s oddanými fanoušky u titěrného stolku s merchandise.
Další důkaz, že se opravdu velké koncerty neodehrávají v anonymních sportovních arénách pro deseti tisíce lidí, ale na malých zastrčených místech, kde se schází party nadšenců s nezlomnou vášní pro hudbu.
Calvin Johnson (usa)
13. 10. 2015 Žižkostel, Praha
foto © Elina Richter
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.