Petr Janiš | Články / Recenze | 18.07.2015
Geoff Dyer je britský prozaik a esejista, jenž napsal čtyři romány a literárně se věnoval také fotografii, válce, anglické literatuře, jazzu a jiným tématům. Honosí se nálepkou „jeden z největších žijících kritiků, nikoliv uměleckého, ale života samotného...“
Zóna je druhou česky vydanou knihou. Dyer se v ní věnuje zřejmě nejznámějšímu filmu Andreje Tarkovského – Stalkerovi –, který se stal klasikou nejen ve svém žánru. Svým způsobem se touto knihou uzavírá pomyslný kruh, neboť předlohou filmového zpracování z roku 1978 byla novela bratří Strugackých Piknik u cesty. Se stoickým klidem se dá říct, že Dyerova kniha není nošením dříví do lesa, nejedná se o pouhý výklad děje filmu. Je to netradiční a svérázný pohled na filmové dílo trvající dvě a půl hodiny, jež bylo Dyerem prvně zhlédnuto v době studií a které se pro něj stalo filmem filmů.
Lze o uměleckém díle, které bylo vytvořeno na celuloidovém pásu vystaveném světlu, napsat knihu zvící 200 stran? Nejedná se o podobný nonsens, jako je vyprávěná forma kreslené anekdoty? Rozhodně tomu tak není. Umné a logické odkazy nejen do ranku filmového, ale také do literárního a hudebního, dělají z knihy více než zajímavé čtivo. Dyer do popisu kultovního filmu vkládá osobní zkušenosti, jež ho v životě spolu s filmovým Stalkerem provázely: „...v tuto chvíli promítač nasadil chybný kotouč, a najednou jsme poskočili nikoliv o pár filmových políček, ale o celých dvacet nebo čtyřicet minut. Byl jsem jediný, kdo si toho všiml.“ Činí tak s klidem gentlemana, kterému není cizí ani anglický humor, čímž kniha dostává nový, demýtizující rozměr. A že legrace začíná pěkně zhurta. O jedné z úvodních scén filmu, v níž Dyer zmiňuje důvod výpravy a postavu spisovatele, se vyjadřuje následovně: „V samém srdci Zóny se nachází Místnost, kde – jak se dozvíme později – se vám má splnit to nejniternější přání, zdá se však, že jeho místnost je právě tady, že si ze všeho nejvíc přeje zakotvit v tomhle baru a pít pivo za pivem.“ Pak aby Angličanova kniha neměla u Čechů úspěch.
V Tarkovského Stalkerovi jsou de facto čtyři hlavní postavy – podobně jako u Dumasových Tří mušketýrů. Čtvrtou postavou je oblast, kam se Stalker, Spisovatel a Profesor vydávají. „Zóna je místem nezkompromitovaných a neposkvrněných hodnot. Je jednou z mála zbývajících oblastí – možná tou úplně poslední –, kam ještě neprodali vysílací práva na Top Gear: je to svatyně a útočiště.“ Na frak ostává i bezduchá popkultura.
Podobně jako je film časově neukotvený, Dyerovy postřehy a souvislosti oscilují od „počátku věků“ až po realitu dnešních dní. Žádná z profesí není ušetřena a je jen málo glos, které na čtenářově tváři nevyloudí potutelný úsměv. „... opraví ho honem Stalker, jako realitní makléř, který se snaží rozptýlit pochybnosti potenciálního kupce.“ Nepotkal se každý z nás alespoň jednou v životě s něčím podobným?
Kniha je „produkt dva v jednom“ – prvotní je detailní popis filmu; poznámky pod čarou, zajímavosti o vzniku filmu i Dyerovy životní „milníky“ jsou pomyslnou druhou knihou. Čtenář navíc nemusí mít obavu, že by se chtěl autor pasovat do role jediného a neomylného odborníka na filmového Stalkera. Zóna je vtipným průvodcem filmovou klasikou a jediným vedlejším účinkem knihy je nutkavá chuť vyhledat a (opětovně) zhlédnout filmy Andreje Tarkovského na vlastní oči.
Geoff Dyer – Zóna (Paseka, 2015)
www.paseka.cz/dyer-geoff-zona/produkt-4186
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.