PLAYER FM

Články / Reporty

Reporty

Zrní, návrat ke kořenům

Zrní, návrat ke kořenům

|

Všechno to začalo dne, když čtyři Honzové potkali jednoho Ondru. Sbalili si svá fidlátka a jako studenti jezdili o víkendech Praha - Kladno vydělávat si hraním do klobouku. Ruce jsou zmrzlé, klobouk prázdný. Kluky to ale baví, slíbili si věrnost na život a na smrt a taky to, že budou nejslavnější kapela všech dob. Pomyslíte si: zazvonil zvonec a pohádky o čtyřech Jenech a jednom Ondrovi je konec. Ale kdepak. Kapela ovlivněná postindustriálním Kladnem, kde se něha snoubí s brutálem, rozsévá své písně už pěkně dlouho.

Při našem posledním rozhovoru Honza Unger podotkl, že nejlepší to bude, až se se s kapelou vrátí na začátek. Ten čas právě nastal. Návratem ke kořenům slaví patnáct let. Venku je tma, ruce jsou zmrzlé jak před patnácti lety a kapelu to baví taky stejně. Bez jakéhokoliv nazvučení, jen syrové tóny hudebních nástrojů a zpěvu...

Většinou sál i poschodí zejí prázdnotou. Ale dnes? Před klubem plno, na baru plno i před pódiem plno. Řekli byste: Lidí jako máku. Lidí jako zrní! Přicházím plná očekávání. První setkání na Colours of Ostrava zapůsobilo, to druhé na Letní filmové škole už méně. Tehdy jsem ještě nechápala Ungerovy gesta a pohyby, ve spojení s celou kapelou příliš teatrální. Ale to je pryč. Po zlínském koncertě je jasné, že vytváření vlastních světů je skutečné, že válka mezi melancholií a radostnou energií uhelných tónů je pro každého z nás jiná, že hudba může prostupovat skrze vnitro a působit mravenčení v zádech.

Tenhle koncert má všechno, co je třeba. Hudba se sype v houpavé náladě a nezastaví se, abyste vydechli, celé to je jeden velký nádech a hlavně oddech od všeho, co necháte v šatně klubu. Kombinace houslí, kytary, bicích a zpěvu působí organicky, přirozeně, celistvě. Hravá instrumentální zručnost, silné texty a osobitá nálada písní, která vytváří svůj vlastní vesmír, to je to, co má Zrní ode všeho „plevelu“ na domácí scéně navíc. Skladby balancují na hranici něhy, elektroniky a folku, pohlcují. Společně jsme jen Dva, skládáme písmenka do vět, skládáme papírový květ, spolu stárneme už dvacet osm let, dáváme pozor na les, ať nás nespolkne hýkal, sníme, že se vynoří nový svět a pak přijdou deště a nám nezbývá nic jiného, než abychom se vrátili, vrátili o krok zpět. A potom prásk, prásk, prásk, země se začne pod nohama třást… housle ztichnou, v sále se rozsvítí a jsme zpátky v realitě. Magický vesmír se rozpadá, konec světa nastává. Všechny „slepice“ s kabelkami ožívají a jdou si sezobat Zrní dříve, než se rozsype po klubu.

Info

Zrní
12. 2. 2016 Fénix Club, Zlín

Relevantní články

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Reporty

Když si ženy hrají (Monika Werkstatt)

Když si ženy hrají (Monika Werkstatt)

blueskin |
Jako by se ani nejednalo o koncert čtyř výjimečných hudebnic, ale spíš o nějaký společenskovědný kongres. Ten večer byl ale přece jen především ve znamení hudby.
Láska se nečte! (Converge a ti druzí)

Láska se nečte! (Converge a ti druzí)

WAGHiSS666 |
V Majesticu se podlaha plní ozajstnými metlami, co na eventu fňukaj, proč mají vlasatí supportovat každý jen po půl hodině. Překvapuje mě, že si ke kafi můžu zapálit...
Všechny zvuky světa (Pierre Bastien)

Všechny zvuky světa (Pierre Bastien)

blueskin |
... rozmary mechanických konstrukcí. Přesně to měl na mysli Bastienův obdivovatel Aphex Twin, když jeho tvorbu nazval analogovou obdobou elektronické hudby. Naživo?

xp recenze

Sparks - Hippopotamus 90% Sparks - Hippopotamus
Warpaint - Heads Up 60% Warpaint - Heads Up
Repelent SS - Repelent SS % Repelent SS - Repelent SS
Horkýže Slíže - Pustite Karola 70% Horkýže Slíže - Pustite Karola
Mogwai - Every Country's Sun 90% Mogwai - Every Country's Sun
Motörhead - Under Cöver 90% Motörhead - Under Cöver
Mono - Requiem for Hell 80% Mono - Requiem for Hell
M.I.A. - AIM 60% M.I.A. - AIM

Akce

zrní (do 11/10)
aeroskola (30/9)
blues alive (do 18/11)
literární klub (do 28/9)
fotoexpo (do 21/10)
jazz go to town (do 14/10)