Články / Reporty

Droga jménem IAMX

Droga jménem IAMX

Martin Řezníček | Články / Reporty | 19.03.2018

Poslední pražská zastávka Chrise Cornera alias IAMX v listopadu 2016 čítala dvě vystoupení ve dvou dnech v Rock Café. Koncerty v relativně malém prostoru charakterizovala intimnost a snaha o co nejbližší kontakt s divákem. Od té doby se hodně změnilo a Corner pomalu setřásá běsy posledních let, o čemž přesvědčuje i na mírně optimistickém albu Alive in New Light. Turné tak slibovalo nejen nové písně, ale i větší show, čemuž bylo přizpůsobeno i místo konání - smíchovská MeetFactory.

Nabuzený dav ve vyprodaném klubu tleskal a ječel už při vypouštění kouře na ještě osamělém podiu, příchod štíhlé, bíle a šedě nalíčené postavy pak způsobil zemětřesení, jehož následné otřesy se s kadencí několika minut vracely a vracely až do vyčerpávajícího finále o hodinu a půl později. Corner působil už po úvodních písních, při nichž se jako agama vystavující své tělo rannímu slunci nabíjel energií davu, naprosto uvolněně. Živé pohyby, rozšafná gesta a radostné hopsání i neverbální hecování publika byly důkazem jeho probíhajícího znovuzrození. Brzy pak odložil i opeřenou přilbici, a dokonce se teatrálně poléval vodou. Všem písním se ale plně a bez manýry odevzdával. Intenzivní, hlasité a hluboko se zakusující beaty se prolínaly s emotivními, euforickými vokály – nejmocněji v North Star nebo léty prověřené Spit It Out.

fotogalerie z koncertu zde

Nejzajímavějším prvkem vizuální show byla šikmo sklopená zrcadla umístěná po stranách pódia, která zmnohonásobovala bílé paprsky vrhané reflektory. Když Corner jedno z nich vzal a sám se proměnil ve světlonoše, publikum zatajilo dech. Rozmanité videoprojekce byly především o hledání nonkonformní krásy v divnosti - někdy mohly působit až obscénně (sexuální scény promítané při Body Politics), vždy však šlo o doplnění atmosféry té které skladby. Projekce nikoho nenechaly na pochybách, ze IAMX je stejně tak vizuální jako hudební projekt. Při novince Stalker se na jedné z nich objevila i Kat von D, která na Alive in New Light nazpívala ženské vokály. Jmenovaná píseň společně s The Power and the Glory patřila k tomu nejpřesvědčivějšímu, co z nového alba zaznělo.

Hudební i vizuální pompéznost poněkud stírala nejkřehčí emoce a někdy mohl chybět bezprostřední kontakt tolik magnetizující při předešlých vystoupeních. Zpěvákova oddanost a víra v jeho poselství však drobné pochybnosti odsunula na hranici rozpoznatelnosti. „Maybe the drugs are the only way to be free?“ Pokud je tou drogou IAMX, tak minimálně pro tento večer ano.

Info

IAMX (uk)
17. 3. 2018 MeetFactory, Praha

foto © Čestmír Jíra

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace