keša | Články / Reporty | 27.07.2014
Diva dnešního dne, rusko-ukrajinská star Alla Nezimová, v roli Salome ve stejnojmenném němém filmu, který byl natočený mezi lety 1922 − 1923 Charlesem Bryantem.
Hudební doprovod Tomáš Palucha. Mezi lidmi na sále se šušká, kdože to ten folkař vlastně je. Kdo nečetl nebo nezná, nerozluští. Houbelec folkař, jsou rovnou dva, Jan Tomáš a Libor Palucha. Dnes navíc v doprovodu pana Bro. Pro zasvěcené žádné extra překvápko, pusťte si na Bandcampu nahrávku Špinavá hra a možná rozluštíte šifry v závorkách.
Trio si od začátku nedělá starosti s děním na plátně, aparát žhaví pár sekund před produkcí. Film dle Wildeovy divadelní předlohy v hlavní roli s divadelní herečkou už dopředu avizuje ustálenou šou přehnaných gest. Atmosféra je konstantně skličující, každý ví, co se stane, samotný akt se přibližuje jen pomalu. Kluci tvoří ke statickým a vyváženým kompozičním obrazům jednolitou atmosféru. Film je klipem. Obě kytary se pomalu vlečou, Bro doplňuje zvuky z kompu a klávesami. V plochách kytar se občas vynoří motivy spojené se stejnými objekty, prorok je vězněm. Měsíc se zabarvuje krví, ve vzduchu visí zlo a anděl smrti je blízko. Kytary sílí, noise je na dosah, kopíruje myšlenky Salome, nikoli dění. Vrcholem není smrt, ale zrození velmi drahé myšlenky. Při aktu tance, záminky celého průseru, se rozezní minimalistická varhanní rapsodie, oddechnutí od očekávaného konce, místo, kde kytary povolí. Pak dostane na chvíli prostor i basa a mluvené slovo. Pěkně česky, tak jako Tomáš Palucha, zvuk ale světový.
Film je divadlem, scéna je neměnná, děj bez akčních zvratů. Obskurní postavy, přehnaná gesta, výstřední ohozy a nelogické pohnutky vedlejších postav dělají ze snímku zajímavou podívanou. Doprovodná hudba není obskurní, nemá nelogické výstřely bokem, je statická jako její obrazová předloha. A přesto nakonec přinese hlavu Jana Křtitele na stříbrném podnose.
Salome (hudební doprovod: Tomáš Palucha)
26. 7. 2014, Kino Hvězda, Letní filmová škola, Uherské Hradiště
www.lfs.cz
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.