Vees – křest alba No Way Back, 12.4.2018, NoD, Praha

Před lety jsem koupila vyčvachtanou zrcadlovku. Jen tak, protože byla levná. A fascinující. Pamatuji se na první fotku - hrozně hnusná. Vzpomínám i na další. Byly taky hnusné. Pak tomu přístroji odešel motor a já to ořvala. A když se mi konečně dostal do ruky nový, jel ten svatý grál rovnou do Banátu, abych zvěčnila panorámata a hodnotné detaily motýlů na květinkách. Jenže večer jsem trnula hrůzou nechat takový poklad někde povalovat, takže nakonec vznikly i náhodné snímky hudebníků. Třeba Vees. Vees, kteří předevčírem pokřtili desku No Way Back. Pořád ta samá a zároveň i o něco jiná kapela. A název alba, co poněkud nesouzní, v dobrém slova smyslu, s mými pocity a nejspíš ani s pocity mnohých dalších v publiku. Ale když může být sentimentální kmotr Zibura, můžu snad taky. Vees jsou přeci srdcovka, no ne?