Zvíře jménem Podzim – Dobrý večer III, 18.2.2018, Drmoul

V létě nám to přišlo daleko, ale najednou byl únor a my sledovali, jak Zvířeti sálá oheň z očí a jiskry šlehají vysoko do černé oblohy. Stáli jsme okolo oranžových plamenů a všichni zírali dovnitř pohroužení do vlastních myšlenek a vzpomínek. Každý tak trochu opuštěný před tou plápoljící bytostí, přesto všichni dohromady. Od té zvláštní chvíle zase uplynula spousta času a tenhle záblesk se znenadání vynořil před pár dny, když jsem scházela do podpalubí lodi na výstavu Beneath the Surface, vypovídající o skrytých věcech, které nás občas každého obklopují, někdy i pronásledují. Věcech, které si nás našly, zabydlely se a nechtějí odejít. O vnitřních zvířatech, ať jsou jakákoli. Třeba jako to, které jsme uprostřed mrazů probudili mohutným žárem, to, které se rozeběhlo v milionech malých jisker do všech stran, aby se opět spojilo a přišlo zpátky v ten pravý čas a v plné síle. Tak dobrý večer, Zvíře.