Články / Rozhovory

Hudba si vždy najde svou cestu (Skalpel)

Hudba si vždy najde svou cestu (Skalpel)

prof. Neutrino | Články / Rozhovory | 16.03.2015

Co mají společného polský jazz, Ninja Tune a ostrý chirurgický nástroj? Překvapivě mnoho. Polské elektronické duo Skalpel - Marcin Cichy a Igor Pudło - v minulém roce vydalo už třetí album Transit u prestižního londýnského labelu. Pádný důvod, pozeptat se jich na pár otázek a na možné koncertování v české kotlině. Koneckonců, z Vratislavi to k nám mají, co by laptopem dohodil. Že by nová výzva pro promotéry?

Od roku 2003 vydáváte u legendárního londýnského labelu Ninja Tune, jak jste se k němu dostali?
Dost jsme si pomohli zasláním dema a CD, které obsahovalo naše první EP Polish Jazz. DJ Vadim, se kterým jsme se potkávali během společného polského turné v roce 2000, nám taky pomohl. Na počátku roku 2001 jsme pak podepsali smlouvu. To byly časy, kdy ještě tolik lidí neprodukovalo hudbu a nahrávací společnosti měly ještě čas poslouchat dema s cílem nalézt nové umělce…

Jste z Vratislavi? Existuje tam nějaká elektronická hudební scéna nebo jste spíš solitéry?
Jasně, jsou tady různí umělci, produkující elektronickou hudbu. Víme o nich a některé máme v oblibě, ale my jdeme svou vlastní cestou. Vše, co potřebujeme, je vzájemný přenos myšlenek a konceptů. Náš hudební styl jsme vytvořili před více než patnácti lety, leccos se od té doby změnilo, ale my stále fungujeme jako duo, tvořící na základě výměny našich hudebních nápadů.

Začali jste se samplováním polského jazzu. Trefili jste se tak do doby, kdy byly na výsluní projekty jako Cinematic Orchestra nebo Bonobo. Máte k jazzu bližší vztah, nebo to jen sedlo do daného času a prostoru?
Ve skutečnosti nejsme velcí jazzoví fanoušci, ale především fanoušci dobré hudby. Když jsme začali produkovat vlastní věci, nechali jsme se inspirovat umělci jako DJ Shadow, DJ Vadim nebo DJ Cam. Hledali jsme původní zdroj samplů a našli ho na polských jazzových deskách. Skrze ně jsme objevili velmi zajímavou historii polského jazzu. Samozřejmě náš záběr přesahuje jazzovou hudbu, máme v oblibě i celosvětovou klasiku, jazz je pouze jedna z mnoha inspirací.

V Polsku se konají důležité festivaly současné avantgardní hudby jako OFF v Katovicích nebo Sacrum Profanum v Krakově. Máte pocit, že Polsko je respektovanou součástí světové scény?
Ano. Oba festivaly jsou jedny z nejlepších hudebních akcí v Evropě. Víme, že některé zahraniční kapely si moc přály hrát v Polsku. Stejně tak polští umělci vystupují po celém světě. Mimochodem, v loňském roce polský jazzový hudebník Włodzimierz Pawlik získal dokonce Grammy Award. Zvítězil v kategorii nejlepší orchestrální jazzové album se svým opusem Night in Calisia, které nahrál s Randy Breckerem a Kalisz Philharmonic Orchestra.

A teď trochu jinam. O čem vypovídá hraný klip Igora Boxxe (umělecký alias Igora Pudła, pozn. ed.) Last Party in Breslau z jeho sólového alba z roku 2010?
Město Vratislav, kde žijeme, bylo před druhou světovou válkou německým městem a jmenovalo se Breslau. Video je příběh vyprávěný prostřednictvím hudby o dramatickém obléhání města Rudou armádou během několika posledních týdnů druhé světové války. Video k Last Party je pak surrealistická fantazie o německých a ruských vojácích, kteří se setkají na společné párty, všichni už jsou unaveni vzájemným zabíjením, a je to vlastně jejich povyražení si od boje.


Animovaný klip ke skladbě Soundtrack z EP Simple je velmi působivý. Zároveň jste coby Skalpel nedávno vydali i kompletní album Transit.
Soundtrack je název písně a zároveň je to skutečný soundtrack k filmu, který vytvořila naše kamarádka Natalia Nguyen. Ona tehdy potřebovala hudbu k filmu a my zase potřebovali video. To, co vzniklo, lze nazvat symbiotickou spoluprací. V jejím filmu, v propojení s naší hudební technologií, došlo k osudovému splynutí duší. Během práce na albu Transit jsme chtěli vytvořit něco, co by znělo trochu jinak, ale zároveň jsme nechtěli ztratit svou identitu. Chci říct, že je to plynulý přechod k našemu novému zvuku, krok mimo jazzové inspirace a hudební cesta přes celou Evropu i svět.

Nejvýznamnějším polským avantgardním skladatelem je Krzysztof Penderecki, hlásíte se k jeho odkazu?
Obrázek vydá za víc než tisíc slov. Tady je fotka profesora Pendereckého s námi, hned po uvedení remixu jeho prvního smyčcového kvartetu během festivalu Sacrum Profanum v roce 2012.

Můžete českým fanouškům doporučit zajímavé elektronické projekty z Polska? U nás jsou oblíbení např. avant-hiphopoví Napszyklat, kteří tu hráli už vícekrát.
Nejlepší způsob, jak najít cestu k polské elektronické hudbě, je seznámit se s umělci z U Know Me. Pro začátek můžu doporučit: Kixnare, Teilte, En2ak nbeo Night Marks Electric Trio z Vratislavi.

Kde hrajete v poslední době?
V Polsku jsme hráli téměř "všude", ale taky jsme vystupovali ve většině evropských zemí, včetně České republiky. Hráli jsme v Praze, ale to už bylo v roce 2006. Rádi bychom se vrátili a je to jednou z našich priorit v tomto roce, ale ještě neznáme místo ani čas. Jsme otevřeni všem návrhům.

Jak vidíte budoucnost hudby?
Lidi budou poslouchat hudbu, dokud bude slunce svítit. Hudba si vždy najde svou cestu k posluchači. The rest does not matter.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Margaux Sauvé (Ghostly Kisses): Příběhy posluchačů ovlivňují proces psaní

Kristina Kratochvilová 29.03.2024

Kanadská zpěvačka Margaux Sauvé je středobodem Ghostly Kisses a ve snových zvukových krajinách rozpíná příběhy o lásce, touze a ztrátě. Rozhovor.

Václav Havelka (fyield): KEXP vnímám jako milník

Michal Pařízek 25.03.2024

Dostat se s kapelou do studia legendární radiové stanice KEXP v Seattlu je snem mnoha hudebníků z celého světa. Rozhovor.

Josef Buchta (B-Side Band): Vždycky jsem snil o tom, že budu mít big band

Jiří V. Matýsek 11.03.2024

„Spotify je skvělý nápad, uživatelsky neuvěřitelně fantastická věc. Člověk nemusí nic tahat, nic nosit. Ale všichni ti muzikanti jsou okradení," říká principál. Rozhovor.

The Bladderstones: Záskoky nevedeme

Jiří V. Matýsek 06.03.2024

Slánské artbluesové trio se po sedmi letech od debutu Without Cover vrátilo s chválenou studiovkou a zároveň slaví deset let na scéně. Rozhovor.

Boris Schubert (Skvot Czech): Tvorba úspešného kurzu je tímová záležitosť

Mariia Smirnova 05.03.2024

„... snažíme sa oslovovať naozaj zaujímavých a úspešných ľudí vo svojom obore. Základom je vzájomná dôvera, sympatie a ochota lektora s nami aktívne spolupracovať.“ Rozhovor.

Pragueshorts: Piotr Jasiński (Mimo), Natálie Durchánková (Přes střepy)

Viktor Palák 28.02.2024

Ve finálním díle ankety odpovídají Piotr Jasiński, v jehož filmu Mimo ztvárnili Josef Trojan a Jakub Kalián kamarády, kteří narazí na situaci, která může být spouštěčem revize jejich vztahu.

Julie Martinková, Anna Horáková (FAMUFEST): Nesmíme se strachem nechat odradit od růstu

Mariia Smirnova 27.02.2024

„V programové dramaturgii si hrajeme hodně s pocity či smysly a chceme, aby i diváci při návštěvě festivalu mohli více reflektovat tuto část sebe sama..." Rozhovor.

Pragueshorts: Greta Stocklassa (Bzukot Země), Marie-Magdalena Kochová (3MWh)

Viktor Palák 26.02.2024

Bzukot Země zachycuje absurdní i povědomou šarvátku o to, jak formulovat zprávu mimozemským civilizacím. V kontaktu se současnými tématy je i film 3MWh, který volí atmosféričtější cestu.

Pragueshorts: Philippe Kastner (Deniska umřela), David Payne & Tomáš Navrátil (Baroko)

Viktor Palák 25.02.2024

V národní soutěži největší domácí přehlídky krátkých filmů se potkalo ke dvěma desítkám titulů, oslovili jsme tvůrce a tvůrkyně některých z nich.

Gaika: Nechat se unášet

Nora Třísková 22.02.2024

Podobně jako kloubí různé aktivity – psaní, kurátorství a výtvarná tvorba, producentství – na desce spojuje v lecčem typické anglické žánry jako dub, postpunk nebo alt rock. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace