Články / Recenze

Jak nepostrádat gradaci a mít koule jako Caspian

Jak nepostrádat gradaci a mít koule jako Caspian

woko | Články / Recenze | 06.11.2012

Kluci mesečusecký jsou u nás už taky jako doma. Tenhle čtvrtek 8.11. tu budou počtvrté, takže by bylo záhodno seznámit se s deskou, o které se v neodborných kruzích píše: „A record that pushes the boundaries of post-rock to stratospheric new levels.“

Waking Season je třetí dlouhohrající album sextetu, který za celejch svejch osm let existence nevyměnil jediného člověka. Je to navíc skoro přesně tři roky po perfektním albu Tertia, kde se kapela pořádně rozmáchla a dokázala, že si raketový vzestup zaslouží. Caspian vydali hutnou desku, která neopomenula užití samplů a synťáků, avšak disponovala téměř metalovým tónem. V rukou jsme drželi zlatej hřeb jejich diskografie a jedno z nejlepších alb roku 2009.

V létě letošního roku se na Facebooku objevila skladba Halls Of The Summer, která okamžitě rozvášnila davy, jelikož to byli opět ti Caspian, jak si je pamatujeme a jak je milujeme. Trochu samplů, skvělej motiv, a přitom to nepostrádalo gradaci a mělo koule. Jestli bude taková celá deska, tak to bude bomba. Jenže co se pomalu začaly rojit streamy, bylo slyšet, že to zase tak horké nebude. Tentokrát to totiž šestice zahrála na můj vkus trochu do kouta. Ty tam jsou heavy věci jako Malacoda nebo The Raven. Nová deska se víc podobá prvotině The Four Trees - nadupaná melodickým post-rockem, který ale dnes už leckomu zní vyčerpaně a nudně. Takhle jsem se ovšem na novinku dívat nechtěl. Zprvu chybí Waking Season údernost a váha Tertie, i když po dlouhém titulním songu ji odpálí Porcellous. Skladby se střídají až předvídatelně, po vypalovačce přijde zklidnění melancholickým kouskem. Tak působí první půlka alba, zatímco ta druhá je natolik mdlá, že jsem si jí prvních pár poslechů vůbec nevšiml. Obsahuje věci, které se rozvinou řízně až po pár minutách, jenže dlouhé úvody neznějí lákavě a leckdy by se bez nich songy úplně obešly. Zářným případem je Fire Made Flesh, což je snad nejlepší kousek na zakončení celého alba, jen první tři minuty bych klidně oželel. Nikoho by to nepoškodilo.

Nicméně jsou to Caspian - bezpečně je poznáte, i když je otázka, jestli to není krok zpátky. Desce chybí gradace a výraznější motiv. Tempo padá ob skladbu a je velice těžké se na celek soustředit. Slušný postrockový vál střídá utahaná kytara, a pořád dokola. I když má Waking Season blíže k prvnímu, úspěšnému elpíčku, zdaleka nepředvádí to samé. Na druhou stranu když z alba vytaháte jen to dobré, dostanete velmi našlápnuté EP. Halls Of The Summer, Porcellous, Hickory ‘54, Fire Made Flesh. To je skoro půlka alba. Takže průměr? Podle mě nejslabší deska Caspian. Ale! Sebehorší Caspian = pořád dobrej post-rock.

Info

Caspian – Waking Season (Triple Crown Records, 2012)
www.caspianmusic.net

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace