Jitka Vodňanská | Články / Reporty | 26.06.2018
Já jsem ze začátku milovala, když jsem s přítelem mohla jen být, nezáleželo na tom, co jsme dělali, klidně jsme proleželi v posteli čtyři hodiny a povídali si. Pro někoho možná ztráta času, pro mě to byly hezké chvilky. Ale je fakt, že poslední dobou jen tak sedíme, jsme spolu každý den a nevíme coby. Občas jdeme na koncert, naposledy jsme si vyrazili na Deerhunter, ale to jsem moc spokojená tedy nebyla. Bradford hezky zpíval, to jsem ani nečekala, protože takhle čistě a přesně většinou zpěváci takových kapel nezpívají, ale nemělo to žádnou šťávu. Nudila jsem se.
Prosím tě, noisově psychedelické kapely jsou přece vždycky spíše o pečlivém stavění zvuku! Deerhunter navíc nikdy nehráli nějak moc divoce. Je radost poslechnout si takhle skvěle sehranou skupinu. Holt, kumštýři, to se pozná. Ale nemusíte chodit na koncerty, že jo. Mohly by se ti hodit další vychytávky: variace na hru Město, jméno, zvíře, vymýšlíme si jiné kategorie, např. sprosté slovo, nemoc, jídlo, významná osoba a tak. U téhle hry se většinou z legrace ještě pohádáme a tak je zábava zaručená.
Mě to nevyprávěj, já je viděla už potřetí a tentokrát to bylo zdaleka nejslabší. Profesorsky zahraná ušlechtilá nuda. To jsme opravdu mohli zůstat doma a kouknout se na YouTube na jejich vystoupení z Best Kept Secret. Ale to ti musím říct! Prý tam ten večer byli i dva z Arcade Fire a nevěděli, jak se s kluky z Deerhunter v zákulisí seznámit. Plaše říkali: „But we don’t know them and don’t know how to start.“ To jsou ale roztomilí asociálové, viď?
Ještě sem si vzpomněla, že v létě chodíme na houby nebo na borůvky - naštěstí je můj přítel nechutně soutěživý a fakt, že by nasbíral méně borůvek než já, by neskousl, takže sbírá rychleji než moje matka. Víš, že Win Butler pak později ten večer hrál jako DJ Windows 98 v Klubu FAMU? Pustil mi na přání Fuck the Pain Aways od Peaches, v to jsem ani nedoufala. Deerhunter a Arcade Fire v jeden večer, to je indierockové nebe!
Prosím tebe, nebe, možná tak v roce 2008, po vydání Microcastle a Neon Bible. Ještě řekni, že jsi přišla na koncert s tím, že uslyšíš Desire Lines, nejlepší rockovou píseň dekády, chacha. To se hned pozná, kolik ti je. Ta vaše generace! Chodí na kapely, co byly nejzajímavější před deseti lety, a dojímá se u toho, jako kdyby šli na Stouny. Tohle ale nejsou písničky na přání. Pro nás to byla zásadní experimentální kapela, pravý opak všech těch rockových dinosaurů, od kterých dostaneš přesně to, co očekáváš.
Možná že ti připadá, že Deerhunter stárnou tak rychle právě proto, že jejich publikum je tak mladý, ne? A jo, pro mě už to je instituce a jedna z nejlepších kapel dekády! Nemůžu za to, že ses narodila dřív. Ale už se o tom nechci bavit. Já si to užila. Ty na všem hledáš chyby. Navíc hráli i nové písničky z chystané desky.
Které si spíše jen tak zkoušeli a bylo poznat, že je ještě zdaleka nemají hotové. Ale nechme toho, dobře. Co ještě tak děláte?
Když už není zbytí a opravdu není co, tak ho začnu pošťuchovat. A není to tak dávno, co jsem na netu viděla erotické stolní hry pro dva, teda bylo tam i dost her pro skupinky, ale to asi není, co hledáš. Zkus mrknout na ty pro dva, taky jsem o nich přemýšlela. U sklenky něčeho dobrého by to mohla být prča.
Deerhunter (us)
14. 6. 2018 MeetFactory, Praha
foto © MeetFactory
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.