Martin Řezníček | Články / Reporty | 25.03.2018
16:50, off the street
Player versus player Mortal Kombat X. Odpoledne plný zábavy a her. Taková jest příprava na poslední Žižkovskou noc.
19:17, Palác Akropolis (kde jinde)
První hoře. Kapela, na kterou se chystám už asi pět let - od doby, co jsem slyšel (na Bandzone!) píseň Klavíry. Jsou tu Ježíš a klaun. Alternativní rock przněnej speed metalem. Pražský výběr či slabší vývar Hentai Corporation (ti příjdou). Žehnaní stříbrným proutkem ve tvaru femuru. Teatrálnost i umčo, pusinky.
19:30, tamtéž
Džízusek na pódiu káže víno, tanče tanec svatého Víta, klaun prochází publikem s bublifukem a před pódiem defiluje dívka se sádrovým yorkshirmutem. Na Klavíry nedošlo.
20:29, Sociální bistro Střecha
Poslední sousto veganský klobásy s křenem v rohlíku. (Chvilku ve mě bublá vtip o poslední večeři – to asi ještě pod vlivem Prvního hoře.) Delikátní a vhodný i jako jídlo do ruky, je-li po ruce ubrousek. Na cestu Vincentka.
21:31, Palác Akropolis
Najdi podobnou kapelu jako Hentai Corporation. První hoře zůstalo u délku koně pozadu. Nebo ne, není to soutěž. Těžko popsatelnej rej a rave. Výstřik těžkýho, ale nápaditýho trash metalu říznutej kabaretem a notnou dávkou zmrdství. Fuckovat všechno - nácky, komouše, Zemana. Honění bradavky i ega, zatímco ti někdo z publika neustále hladí koule a prdel. Zní to jako sodoma gomora, ale tohle je potřeba zažít. Už pro tu neuvěřitelnou muziku a hlas zahanbující Roberta Planta, Bona Scotta i trojitýho Axla.
21:50, Nákladové nádraží Žižkov
Přichází očekávaná zpráva z „náklaďáku“ o Suzie Stapleton: „Motorkářský look. Hlas s kytarou zaplňují prostor. Víc není třeba. Kdekoho napadne asociace na LP. Melancholie a naléhavost arizonské pouště či Ayers rock. Křehkost i síla jedné ze Superhrdinek.“
23:16, Cross
Schwarzprior. Jiný chápání hudby, industriál, matrix, továrna na absolutno. Trochu vymejvárna, v níž často nejde rozeznat, kde končí čeština a začíná fiktivní jazyk. Smrt, láska, chcaní. Smrt, láska, chcaní. Tenhle slogan se od loňská ještě neomrzel.
23:45, tamtéž
Cross je přeplněný mraveniště, kde do tebe každej druhej bezohledně vrazí v nemocný cestě za svým cílem. Začínám nenávidět.
00:28, tamtéž
Mačkání a frotérství tělo na tělo vrcholí na koncertě Jamese Colea. On je takovej hiphopovej Mike Patton. Silných hlasů máme dneska plnej batoh.
1:38, autobus MHD č. 910
Sedím vedle holky se žlutou, tedy třídenní páskou. V uších má pecky, jako by právě nekončil třídenní festival plnej hudby, jako by nebylo ani možný se jí někdy přeposlouchat. Často si říkám, co mě to znova a znova táhne do zimy i vydejchanejch sklepů, do front i přeplněnejch klubů, na pochcaný hajzly a pak do liduprázdnejch ulic. Proč neposlouchat hudbu v klidu doma – v pohodlí a příjemný samotě? Asi jsem taky jen ovce, a miluje to bejt ovce, vlk i ovčáckej pes.
1:59, úkryt
Za kamna lezem a po 1:59 skáčou hodiny rovnou na 3:00. Kapitáne, přišli jsme o jednu hodinu. Klid, v říjnu se nám zase vrátí. A Žižkovská noc za rok.
Žižkovská noc
22.-24. 3. 2018, Praha
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.