Tomáš Kaňka | Články / Recenze | 09.03.2018
Střet minulosti se současností. Příšerné klišé a taky jedna z interpretací, co že se to na nové desce Master’s Hammer vlastně děje. Česká blackmetalová legenda zanechala koketérií s elektronikou (Formulæ), taťkovského humoru (Vagus Vetus) a přišla se žánrově pravověrnějším materiálem.
Částečné vybočení z linie posledních desek lze zaznamenat už v rovině vizuální. Nitkovitá duchařina tu možná byla, ale nikdy ne tak koncentrovaná, barevná a halucinogeny občerstvená. Štorm přitom drží nezaměnitelný rukopis, se kterým flexibilně operuje dle potřeb a bez nějž by bylo (mělo být) black metalu smutno. Podobně texty. Tematicky bližší žánrovým tradicím, přesto konstruované v duchu Štormovy poetiky. Ve prospěch otázek smrti, duše či exotiky ubylo nostalgie a přímočaré (sebe)ironie, ovšem stylově jsme nadále doma – terminologie stojí vedle archaismů, poetismy vedle vulgarit. A laskavě mrtvolný nadhled zůstává („mým spacákem jest mrtvola domovnice“).
Hudebně více blacku, ale devadesátky zpět nejsou. Žádná syrovost ani oldschoolové chrastění, zvuk je moderně košatý, staví na majestátu kláves a – jako vždy – i na Štormově vokálu. Úchylná elektronika zmizela, zato Necrocock a jeho posvátné variace na téma ůuů-uů-ů jsou tu stále s námi. A fungují.
Struktura skladeb zůstává neměnná – Master’s Hammer drží tvar krátkých nekomplikovaných písní s čitelnými schématy. Daří se sázka na black’n’roll (Psychoparasit), výpravnost (Krokodil) i Orient (Espiritus Creativos). Naopak když je třeba stavět na vytaženém riffu (Kletba, Exhumace) nebo chybí Štormovo slovo (Lost in Fjords), skladby postrádají sílu.
Navzdory tomu je Fascinator vyrovnanější než předcházející dvě desky. Motivicky soudržný, zvukově vypiplaný a s dekadentními hrdiny, kteří se „mentálně vyvíjeli jen skromně“, jako příjemnou jistotou.
Master’s Hammer – Fascinator (Jihosound, 2018)
web kapely
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.