Články / Reporty

... letěla teatrálně k zemi (Lollapalooza 2016)

... letěla teatrálně k zemi (Lollapalooza 2016)

Jakub Béreš | Články / Reporty | 13.09.2016

Jeden z největších světových festivalů se minulý rok dočkal i evropské verze, jen z letiště Tempelhof se festival přesunul do velkého Treptovského parku. Line-upem se organizátoři zavděčili snad úplně každému, horší to bylo se službami na místě. V celém areálu jste totiž nenarazili na jediný zdroj tekoucí vody, který by během horkého víkendu přišel vážně vhod, už jenom kvůli tomu, abyste se mohli opláchnout od neustále poletujícího prachu. Na druhou stranu organizátoři zabezpečili dostatek toalet a stánků s občerstvením, takže jste ani na jedno nemuseli čekat dlouhou frontu.

Z bezpečnostních důvodů jste si do areálu nemohli pronést tekutiny v plastových lahvích. Dovolené však byly tetrapaky, které si návštěvníci polepili lepicími páskami, aby je mohli nosit jako tašky přes rameno. Organizátoři se vyhnuli hromadícímu se odpadu i tím, že zvolili zálohované plastové lahve a jídlo v papírových nebo bambusových obalech. Festival také rozestavil stage dál od sebe, aby se jako minulý rok nepřehlušovala jednotlivá pódia. Kvůli tomu jste však mohli zapomenout na rychlé přeběhy, protože od alternativní stage k té hlavní to trvalo patnáct minut. Navíc jste museli kličkovat mezi desetitisíci návštěvníky.

První koncert začínal v poledne. Bohužel kvůli rozkopanému Berlínu a výluce v dopravě se cesta na místo protáhla o hodinu a electropopový zpěvák Josef Salvat dozpíval rychleji, než se k němu mnozí stačili dostat. Dalším bodem v programu byli australští Jagwar Ma a ti se postarali o největší překvapení celého podniku. Jejich hvězda stoupá prudce nahoru a připravovaná druhá deska je jednou z nejvyhlášenějších podzimních událostí indie scény. Psychedelický rock nabourával žánrové mantinely, když se v půli odrazil k tanečním prvkům, absenci bicích pak zastoupili housové nebo minimalistické samply a beaty, které živě vyniknou více než z desky. Ještě více by však vynikly v klubu.

Kaiser Chiefs se do line-upu dostali na poslední chvíli, když svoji účast odřekl rapper Logic. Pro ně byla alternativní stage zase příliš malá, když do nejmenšího koutu areálu přilákali nejvíce lidí. Koncert odstartovali hitem Everyday I Love You Less and Less, na který navázali další starou peckou Never Miss a Beat. Po silném začátku bohužel přišla řada na novější singly jako Parachute, které kvalitou nesahají těm starším ani ke kotníkům. Situaci zachraňoval rozdováděný frontman Ricky Wilson se svými vtípky, energií a tyrkysovou bundou, která brzy letěla teatrálně k zemi.

Většina elektroniky na Lollapalooze se odehrávala na Perry’s stagi, jejíž program tvořili z drtivé většiny EDM producenti. Výjimkou byli Chase & Status společně s MC Ragem; bohužel přijeli pouze s DJ setem, jemuž chyběla energie. Podobným zklamáním byl i set Paula Kalkbrennera, který byl spíše o jeho charizmatu za pultem než o mixování. Situaci mohla zachránit až závěrečná skladba Aaron, ale ta zazněla v příliš rychlé a osekané podobě, takže vůbec nevynikla. O nejlepší elektronickou show se tedy v podvečer postaralo duo Odesza, jejichž devízou je živé hraní, s nímž jim příležitostně vypomáhají další muzikanti. Chillwave kombinovaný s tanečními beaty fungoval i díky vesmírným projekcím, pro které jste jim odpustili i slabší vokální pasáže.

Headlinerem prvního dne byli britští rockeři Kings of Leon. Po poslechu ještě horkého singlu Waste a Moment jsem se ale rozhodl dát šanci alternativní stagi, kterou uzavírali New Order. Ti byli ve skvělé formě. Výtečné byly i projekce, jež spočívaly ve střídaní krátkých artových filmů doplňovaných abstraktními barevnými obrazci. Jejich koncert byl klidnou a čistou oázou, která zastiňovala vše ostatní. I publikum vypadalo a hlavně se chovalo jinak. Setlist měl řád, od kytarových, postpunkem nasátých písní se pomalu přesouvali k těm synthpopovým, a závěr pak patřil důvtipným tanečním kouskům. Bonusem byl přídavek v podobě dvou songů od Joy Division (Decades a Love Will Tear Us Apart). New Order by se ale obešli i bez nich.

Info

Lollapalooza 2016
10. - 11. 9. 2016 Treptovský park, Berlín

foto © Greg Noire

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace