Medvědovo psychrockové okénko XV: Spider Fever a Mario Rubalcaba

Mario Rubalcaba je jedno z těch jmen, při jehož vyslovení se otřese nejeden hudební fanoušek. Koncem 80tých a začátkem 90tých let aktivní skateboarder (Team Alva) a po zbytek svého přechozího, současného i budoucího bytí jeden z nejzajímavějších bubeníků Kalifornie a San Diega obzvláště. Sledovat Mariovu hudební kariéru je skoro jako ze sna. Clikatat Ikatowi, The Black Heart Rebellion, Sea of Toms, Rockets from the Crypt, Hot Snakes, Earthless, 411, Off! nebo Metroschifter. To je zhruba polovina kapel, ve kterých Mario bubnoval – netřeba dodávat, že jsme si právě prosvištěli jedny z nejzajímavějších jmen devadesátých let a dekády následující.

Mario se k punk rocku, garáži, hardcoru a později psychedelii a hard rocku dostal nejklasičtější stezkou. Dětství si odbyl jako metalák, sjížděl Kiss, Metallicu, Venom, Anvil nebo Slayer. Jednoduchou oklikou se pak dostal k deskám kultovní punkové kapely Battalion of Saints a životní přátelství s hc/punkem bylo zpečetěno. Mario zakládá 411 (singl na Headhunter Records!), pak dává dohromady Clikatat Ikatowi, zásadní kapelu nejen pro vydavatelství Gravity (které pak vydá první a jedinou nahrávku Sea of Tombs nebo debut Earthless), ale i pro tehdejší post-hardcore scénu. Po zbytek devadesátých let nahrává a bubnuje s Black Heart Rebellion.

Další desetiletí tráví v sestavě kultovních Hot Snakes a Rocket from The Crypt a nárazově si odskakuje k Earthless. Právě v psychedelické jam bang extázi Earthless je nejlépe slyšet patrně nejdůležitější prvek Mariových bubenických skills – neúnavnost. S tím má bezpochyby co dočinění právě jeho skateová minulost, ostatně v jednom kuse se drápat na vršek u-rampy je zkušenost, která je možná důležitější, než se na první pohled jeví. Earthless jsem měl před pár týdny možnost vidět v Berlíně a sledovat Maria byl i ve stínu Isaiaha Mitchella (anebo naopak?) ohromný zážitek. Skoro devadesát minut neúnavného hard rock/psych rock jamu poháněného motorem Mario Rubalcaba.

Ačkoliv je Mario perfektní a maximálně efektivní bubeník (taky aktuálně působí v reunion sestavě svých dětských ikon Battalion of Saints), v roce 2009 se v rámci kapely Spider Fever rozhodl paličky odhodit a na pódiu se snad poprvé objevil vzpřímeně a s kytarou na krku. Mariův autorský projekt je převážně shrnutím jeho dosavadní hudební kariéry – chytlavý garage rock poháněný nezastavitelnou punkrockovou energií s občasnými (a krátkými) výlety do shrederského psych sólování. Znatelný je i vliv Ricka Froberga, Mariova letitého spoluhráče z Hot Snakes (kdysi Drive Like Jehu a dnes Obits), od kterého pochytil cit pro výraznou a lehce emotivní melodickou linku.

Stejnojmenný dlouhohrající debut Spider Fever vyšel loni na podzim na labelu Windian (Washinghton D.C.), je na něm 9 pecek na ploše 34 minut a všechny skladby jsou tzv. „to the point“, takže neočekávejte nějakou zahálku. Spider Fever to umí rozbalit v poctivém punkovém rytmu a než se nadějte, už desku strkáte zpátky do futrálu. Ještě nedávno se dala sehnat na Day After a v Rekomandu.

Ještě před tímto LP vypustili Spider Fever do světa dva sedmipalce na labelu Hozac a Cave Punk (i tenhle byl a možná ještě je k dispozici na Day After) a dvě mini-Ep v digitální podobě (viz. Bandcamp).