Menu naservíruje experimentální Syny

Syny jsou nový projekt Roberta Piernikowskeho (známého z Napszyklat) a produceta 1988 (Etamski). Sami tvrdí, že dělají hip hop bez přívlastků, jakkoliv jejich hudbu recenzenti nejčastěji popisují pomocí různých škatulek jako "avangardní" nebo "experimentální". Podle Piernikowského a 1988 je nekonvenční přístup a zvuk již od počátků přítomný v samotném žánru. Jejich debutové album Orient (2015, Latarnia Records) přesto vytváří dojem existence alternativní historie žánru – svět, ve kterém vládnou staré, zaprášené bicí automaty, analogové syntezátory a VHS kazety se stokrát ohraným videoklipem. Syrové beaty jsou rovnoceným partnerem surreálným textům a neúprosné flow. Orient je bezpochyby jedno z nejoriginálnějších středoevropských alb poslední doby.

Koncerty Syny jsou, stejně jako debutový release, hypnotizující. Na vystoupeních nechybí typická hip hopová sebejistota, tady ale vykloubená a doplněná o ironii. Nejde ale o nějaké zesměšňování žánru, nadhled funguje pouze jako nástroj, který umožňuje show rozjet do vyšších obrátek. Pokud budete mít to štěstí a uvidíte Syny na živo, připravte se, že vás zasáhne tuna potu, špíny a kouře. Obrazně i doslovně.

Pražské elektronické duo Sister/Body působí na postnoiseové scéně od roku 2009. Hluk – spolu s hudbou – se nicméně v produkci Sister Body transformuje do jemně amorfní, zamlžené, přesto ale výrazně rytmické struktury ozvěn, překrývání a maskování. Původní izolacionistický rámec a jemná suicideovská agresivita se přitom vždy zdánlivě mimoděčně přelévaly ve futuristickou taneční elektroniku v podání Ondřeje (Head In Body) a Kamily (My Sister Is Pregnant).

V roce 2013 vyšlo na baltimorském labelu Spleencoffin album Star / Red a roku 2014 na značce Tesla Tapes nervně kyselinová deska Lucifer Efekt. Nyní Sister Body vydávají u labelu Baba Vanga nové album Spells a přináší na něm sbírku znepokojivých nočních tracků, které proplouvají přímo k posluchačově nevědomí. Nastavují tu především romantickou část své tváře, aniž by ale opouštěli ostatní "plošky" a východiska: minimalismus v nápadech, maximalismus v jejich opakování, rychlost uvnitř pomalosti, patos popového povrchu. Hlas využívá čím dál víc slov, zároveň se ale také omezuje na funkci zaklínadel či invokací nahrazujících ztracený šamanismus. "Sister Body staví sice na rytmice dubu, výsledkem je ale těkavý, hypnotický soundtrack."