Jan Starý | Články / Reporty | 28.11.2017
O špičkové experimentální festivaly není v Evropě nouze. Při dlouhodobějším sledování všech Unsoundů, Atonalů, Donaufestů se ale začne ukazovat až moc vzorců, až moc styčných bodů. Pak jsou zajímavou alternativou menší festivaly s více vyhraněným zaměřením, omezeným rozpočtem nebo zkrátka větší chutí dát prostor méně cool záležitostem. Mezi ně patří i bratislavský NEXT.
A nebyl by to NEXT bez místních projektů. Názvem maskované duo Doe/Kudla si připravilo A/V set pro obskurní synťák s poetickým jménem Číslizvuk. Punkově provedený modulár ze 70. let samozřejmě musel znít bizarně, hudba držící se většinu času v de facto tanečních smyčkách (slovenská odpověď na Lorenza Senniho?) ale fungovala překvapivě hladce. V tomhle případě byl samozřejmě zážitek už jen sledovat barvy, které tenhle muzejní exponát produkoval – zejména oblast mezi středy a basy vyloženě hladila. Se zvukovou složkou výborně ladila projekce à la Rorschachův test, ve kterém neexistují příčetné výsledky.
Zážitek ze spolupráce Pateras/eRikm byl o poznání méně konzistentní. Paterasovy ambientní plochy si s rozbitým eRikmovým turntablismem rozuměly překvapivě dobře, pózy rockstar za gramofonem navíc jinak dost nepřístupný set zábavně kořenily, ale v dlouhém setu chyběl jednotící záměr a vývoj. U volné improvizace to je sice pochopitelné, tady ovšem nebyla tato absence vyvážena něčím dalším.
Jinak se dařilo The Necks. Australské trio funguje neuvěřitelných třicet let ve stejné sestavě – skoro stejně neuvěřitelné je, že šlo o slovenskou premiéru – a dokonalé porozumění bylo na hráčích znát. U The Necks se často zdůrazňuje minimalismus a hypnotičnost, v Bratislavě se projevilo také bohatství jejich hudby: nekonečné klavírní kaskády, kontrabas, který dokonale doplňoval i předjímal hru ostatních, nepřeberné množství rozšířených technik na bicí. Set měl formát pomyslné vlny se dvěma vrcholy, ovšem bez efektu čekání na gradaci. Extáze, do které se záhy propadli hudebníci, se mohla po celou dobu zrcadlit i na tvářích diváků.
Nebeskou intervenci následoval návrat k leitmotivu večera – nepřístupné elektronice. Sympatický novozélandský producent Fis (usazený, jak jinak, v Berlíně) rozpoutal na posílené aparatuře sonické inferno, které narozdíl od powerambientních kolegů ze Subtextu neznělo jako soundtrack k živelné pohromě, ale jako pohroma samotná. Jen při vší zvukové preciznosti jaksi zmizel vývoj nebo celkový výraz setu.
Skvělému dojmu z pátku se sobota nevyrovnala, hodnocení festivalu ale musí být opět velice pozitivní. NEXT nejenže vozí projekty, které jsou vzácné v našich končinách, ale je dramaturgicky zajímavý i v širším měřítku. Obrovskou výhodou oproti větším festivalům je pohodová komorní atmosféra. Otázkou je, jestli tohle lidské měřítko ještě dostačuje. A4 dosáhla hraniční kapacity – kam dál? Letošní taneční afterpárty ve Fuze naznačila jednu možnost. Přesun není pravděpodobný, „downgrade“ festivalu také ne. Kdo ví, třeba se NEXT za pár let přiblíží Unsoundu, který se vyprodává během desítek minut. Kvalitativní propad nehrozí.
18th Advanced Music Festival NEXT 2017
22. - 25. 11. 2017 A4, Bratislava
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.