Martin Řezníček | Články / Recenze | 15.05.2018
Písničkářka Lucie Redlová vydala své druhé a zároveň poslední sólové album už před šesti lety. Od té doby se věnovala spíše jiným projektům, jako je MDŽ (Muzikantky, Dámy, Ženy), který tvoří společně s Jitkou Šuranskou a Beatou Bocek. S vlastní nahrávkou přichází až letos, dle vlastních slov ve snaze najít způsob, jak se vyrovnat s krizí středního věku, s nejistými rodinnými vztahy - a jak odpustit. Tomu odpovídá i zvuk nahrávky, který ve srovnání s předchozí folk-rockově laděnou deskou Křižovatky vyznívá měkčeji a klidněji... někde na hranici indie folku a popu.
„Bylo to z lásky, nebo ze žádosti,“ ptá se Redlová v úvodní písni Otázky a nechává nás v nejistotě, zda věřit spíše pozitivní melodii a lehkému tónu hlasu, nebo vážně vyznívajícím slovům. Dobře vystavěný rozpor se definitivně rozuzlí až v posledním tíživém verši: „Kde je ta láska, z níž jsem se narodila?“ Druhá píseň sází taktéž na kontrasty. Barová atmosféra kreslená línou funky basou a ozvláštňovaná tajemnými syntetickými smyčci bere rychle za své v čistě folkovém refrénu, v němž má hlavní slovo mandolína a moravsky vyslovované měkké „i“. Třetí skladba je pak kombinací Radůzy a Ille - ráznosti a křehkosti. Váhání mezi více polohami a protikladnými částmi udržuje napětí a propůjčuje písním záhadnou nepředvídatelnost moravských lidovek.
Jen texty skladeb od tří různých autorů působí poněkud rušivě. Střídmě poetické verše Iva Cicvárka v první písni neladí se Švancovými surreálně romantickými obrazy v druhé Až uzamkneme nebe. Skoro absolutní rým ve Vzpomínej zlehka („Neviř sedlinu ve víně... dívej se zpátky nevinně...“) pak zní až úsměvně. Přesto se zdá, že je s nimi zpěvačka ztotožněná, a vyprávění o nejistotě spojené s blížící se čtyřicítkou, o setrvačné lásce z povinnosti, o neschopnosti fungovat ve vlastní rodině, deziluzích a snaze neopakovat stejné chyby jako naši blízcí působí upřímně a uvěřitelně. A právě v tom tkví nenápadná síla obyčejných příběhů, s nimiž je tak snadné se ztotožnit.
Lucie Redlová - Otázky (Indies Scope, 2018)
web hudebnice
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.