Jiří Mališ | Články / Reporty | 21.06.2018
Blíží se léto a s ním i tradiční festivalové opojení, permanentně spálený obličej a akutní nedostatek klubových koncertů. Oponu za jarním semestrem ve velkém sále kodaňského hudebního domu Vega zatáhli Angus a Julia Stoneovi. Australské sourozenecké duo přivezlo Evropě ukázat to nejlepší z loňského alba Snow, na kterém se představilo v prozatím nejpopovějším kabátě. Téměř plný dům se tak těšil na líbeznou kombinaci opojných folkových balad a nesmělých tanečků.
Pódia se nejprve ujalo trio Vancouver Sleep Clinic. Rodáci z Brisbane sice už mají na kontě turné s Daughter nebo London Grammar, Kodaň ale navštívili poprvé. Bylo tedy překvapením, že už s jejich nástupem byl sál téměř zaplněn. Ambientní pop v jejich podání připomněl energičtější verzi britského dua Aquilo, s každou písní se ale čím dál víc dostávaly do popředí hiphopové beaty a v závěrečné Closure už frontman Tim Bettinson skákal přes celou stage. Jeho hluboký hlas a nevšední texty navzdory změně tempa bodovaly a z pódia je vyprovodil solidní aplaus.
Ten se ale zdaleka nepřiblížil bouři, která přivítala hlavní hvězdy večera. Páry se k sobě přitulily ještě o trochu víc a s Angusem Stonem si zazpívaly úvodní Draw Your Swords. Pak přišla řada na skladby z nového alba. Julia Stone se zasněně dívala na sníh padající na pozadí a na začátku Snow zazpívala své „la-la-la”, až se do očí draly slzy. Střídáním nových a starých hitů dvojice držela diváky v hrsti, mezi skladbami byla oceňována i doprovodná kapela - dlouhý potlesk si vysloužil basák James Gilligan, který hrál i tři různé rytmy najednou.
Julia s cukrkandlovým hlasem a Angus jako z moře vynořený surfař tvořili bohémské duo novohipíků. Zatímco její ostýchavost a vlhké oči během nekonečných aplausů dojímaly, jeho rezervovanost mu dodávala takřka božský charakter - o to větší, když zahrál úvodní tóny Big Jet Plane. Refrén nejznámější skladby si zazpívali jen jednou, o zbytek se postarali diváci. Po krátké pauze se vrátili s přídavkem Uptown Folks, kterou Angus nahrál pod aliasem Dope Lemon, ale na ten se publikum moc nechytalo. Třešničkou na dortu se tak stala Wherever You Are, kterou jsme si všichni naplnili srdce láskou na týdny dopředu, abychom to vydrželi i přes celou festivalovou sezónu. Na intimní atmosféru zaplněné Vegy totiž žádný outdoor nemá.
Angus and Julia Stone (au) + Vancouver Sleep Clinic (au)
17. 6. 2018, Store Vega, Kodaň
foto: Joseph Miller
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.
Akana 24.03.2024
Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.
Michal Mikuláš 20.03.2024
Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...
David Čajčík 20.03.2024
Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.
Michal Smrčina 17.03.2024
Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.
Kryštof Kočtář 15.03.2024
Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.
Tomáš Jančík 13.03.2024
Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?
Julia Pátá 12.03.2024
Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.
Jan Starý 11.03.2024
Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.