Oslava zvířat i klasiků literatury

Duše zvířat, která se během uplynulého století stala oběťmi lidských konfliktů, vypráví dojemné, tragické a podivné příběhy o svém životě a smrti. Zvířecí hrdinové a vypravěči současně nepřímo vzdávají poctu spisovatelům, jako byli Jack Kerouac, George Orwell, Franz Kafka nebo Lev Nikolajevič Tolstoj. Knihou Jen zvířata se v Česku poprvé představuje Ceridwen Doveyová (1980), jeden z největších literárních talentů poslední doby. Její kniha vychází u Nakladatelství Paseka v překladu Dominiky Křesťanové. "Jsem nesmírně ráda, že jsem tuhle knížku mohla překládat, ale zároveň mě mrzí, že jsme ji nemohli dodělat s panem Macháčkem, jak bylo původně v plánu," říká Křesťanová.

Román Jen zvířata je dalším odkazem zesnulého redaktora Milana Macháčka, který připravoval knihy autorů jako Salman Rushdie, Alice Munroová, Helle Helle, Vladimir Nabokov, Amos Oz nebo Ljudmila Ulická. V redaktorském návrhu titulu Jen zvířata mimo jiné napsal: "Stručná charakteristika snad může vzbudit dojem ušlechtilého, ale tezovitého literárního experimentu, pravdou je však pravý opak: mimořádně talentovaná autorka dokáže podat v zásadě tragické příběhy svých zvířecích hrdinů věcně, bez sentimentality a nezřídka i se svérázným humorem. Téměř bezděčně přitom jejich prostřednictvím sděluje mnoho nejen o zvířecí, ale i lidské duši."

Během studené války se setkáme s ruskou želvou, která byla mazlíčkem Tolstého dcery, americká delfínice v Iráku píše dopis Sylvii Plathové, příběh mlže v Pearl Harboru je variací na Kerouacův kultovní román Na cestě. Každá povídka má formu, která reflektuje literární zdroje i dějinné zasazení – první vypráví velbloud, odehrává se v roce 1892 v Austrálii a inspirací byl Henry Lawson, poslední vypráví papoušek v roce 2006 v Libanonu a čtenářům dá vzpomenout na styl Juliana Barnese.

"Ráda překládám povídky, protože člověk dohlédne konce, ale líbí se mi i jako ucelený útvar s trochu jinými nároky na uzavřenost a pointu než romány. A tahle knížka byla zajímavá právě tím, že se každá povídka inspiruje jiným autorem a napodobuje jeho styl," říká Křesťanová. "Asi nejvíc mě zaujala hned první. Australského básníka a spisovatele Henryho Lawsona jsem dřív neznala a Doveyová dobře vystihuje atmosféru jeho povídek, cítila jsem z ní melancholii noci v prašné buši, kam mě dokázala přenést, i když jsem tam nikdy nebyla. Navíc bylo zajímavé dohledat si historické pozadí událostí, které jsou v knize jen naznačeny, tady šlo konkrétně o masakr Aboriginců."

Právě kvůli proměnám stylu byl překlad výzvou, například v beatnické povídce musela pečlivě zvolit lexikum, kafkovská povídka má podobu dopisů mezi opicemi, které jsou kvůli pokusům na různé úrovni polidštění. "Spíš jsem dohledávala okolnosti a reálie, než že bych přímo četla knihy autorů, na které se v povídkách odkazuje," říká Křesťanová. "Výjimkou byla Kafkova povídka Zpráva pro jistou Akademii, jejíhož hrdinu Doveyová přebírá a domýšlí jeho příběh do tragického konce. Chvíli jsem také listovala v překladech Jacka Kerouaca, abych chytila ten správný styl a rytmus pro vyprávění mlže přichyceného na bitevní lodi, ale jinak jsem se spíš snažila kopírovat autorčin způsob vyjadřování."

Ceridwen Doveyová vyrůstala v Jižní Africe a Austrálii, dnes žije v Sydney. Na Harvardu a Newyorské univerzitě vystudovala obor sociální antropologie, její románový debut Blood Kin (2007) byl přeložen do čtrnácti jazyků, zařazen do užší nominace na Cenu Dylana Thomase a v USA do výběru "5 Under 35". Kniha Jen zvířata (2014) byla vyznamenána cenou Readings New Australian Writing Award za rok 2014 a zařazena mezi finalisty cen NSW Premier´s Literary Award a Australian Book Industry Award.