Jiří Akka Emaq | Články / Sloupky/Blogy | 13.12.2015
Dnešní díl by mohl mít podtitul folkový kvítek. Podíváme se na zoubek akustickým formám. Výhodou je, že za noci temné luně pět lze s kytarou snadněji než do ní tahat aparát, všechno pozapojovat, skrz kilowatthodiny podpořit ČEZ, jadernou energii nebo těžební průmysl a nakonec čelit policejní gardě, když vás nahlásí soused Neruda. Jojo, není nad to naboso pobíhat s ukulele a květinou ve vlasech a tklivě šeptat milostné písně o lásce. Nezavolají na vás strážce pořádku, ale možná přijedou chlápci se svěrací kazajkou a zklidňující injekcí.
Iron & Wine – Half Moon (Kiss Each Other Clean, Warner Bros, 2011)
Sam Beam je takovým americkým Havelkou z Please The Trees. Nedbalý elegán ve vestičce, hrající velice příjemný folk nestižený sebelítostí, což se stalo třeba Bonniemu Princeovi Billymu. Kytara a hlas, co pohladí po duši. Nechte se houpat na vlnách melancholie tklivého barda.
The Vains – New Mexico Moon (Acoustic EP, self-released, 2013)
Vkusně variující akustická kytara a dvojhlasy. Co více říct? Pěkné.
The Walkmen – Red Moon (You And Me, Talitres Records, 2008)
Něco mezi irskou lidovkou na detoxu a pohřebním sborem místních pijanů, momentálně čekajících na kšeft, za který by jim zaplatili a mohli si koupit další lahev. Zpod klidné atmosféry lehce bublá tíže života.
Jon Foreman – The Moon Is Magnet (Fall EP, Lowercase People/Credential, 2007)
Tomu říkám koncepce. V letech 2007 – 2008 vydal čtyři koncepční EP Fall, Winter, Spring a Summer. Nyní chystá sérii dalších čtyř EP The Wonderlands: Sunlight, Shadows, Darkness a Dawn.
The Ditty Bops – Moon Over the Freeway (Moon Over the Freeway, Warner Bros., 2006)
Příjemné, žensky poblázněné, a přitom citlivě spíchnuté. Swinguje to a houpá do rytmu. Celkové osvěžení po testosteronové náloži maskuliních muzikantů, svírajících krky svých kytar a stříkajících proudy melodií. Jednoduché, vycházející, jak měsíc, z té nejlepší tradice černé hudby, ovšem bíle svítící temnou nocí jako maják na útesu... Není to překombinované. Takže stop, klapka. Sjedeme to znovu.
Joseph Arthur – Honey And The Moon (Redemption´s Son, Real World Records/Enjoy Records, 2002)
A nakonec citlivý folk s doprovodnou kapelou, chytlavá melodie, atmosféra vonící dálkou i bezpečím zároveň. Nezapomenutelně zapomenutelné.
Folkové písně minulého století dostanou určitě vlastní díl. Ovšem pokud jsem zapomněl na vašeho oblíbeného písničkáře nového milénia, pište na info@xplaylist.cz.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.
Michal Pařízek 12.01.2024
Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?
redakce 04.01.2024
Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...
redakce 03.01.2024
Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.